Plán semestru
1. Úvod:
2. Leibniz: Percepce a apercepce
3. Leibniz: Práh vnímání a drobné vjemy
4. Hume a Kant: Možnosti nevědomých mentálních činností
5. Schopenhauer: Vůle a nevědomé procesy
6. Nietzsche: Racionalizace a vytěsnění
7. Freud: Nevědomí a předvědomí
8. Freud: Důkazy a pojetí nevědomí
9. Freud: Tripartitní pojetí důše
10. Popper: Skepse vůči vědeckosti teorie nevědomí
11. MacIntyre: Nevědomí a neurologický mechanismus
12. Searle: Proti ‘hlubšímu’ nevědomí
Nevědomé mentální činnosti, vjemy a přání představují i dnes kontroverzní složky filosofických pojetí mysli. Náš kurs má dva hlavní cíle. Zaprvé budeme zkoumat dějiny systematického myšlení o nevědomí od raného novověku do počátku dvacátého století—přibližně od Leibnize po Freuda. Zadruhé budeme uvažovat o pádnosti různých filosofických kritik samotné koherentnosti pojmu nevědomí, hlavně z pera autorů posledních padesáti let včetně Alasdaira MacIntyra a Karla Poppera.
Požadavky na zkoušku:
Solidní docházka na semináře (jenom 3 nepřítomnosti jsou příjatelné); referát v rámci semináře, který pak student rozpracuje jako krátký esej. Studenti, kteří nepředstavují referát během semináře napíšou delší esej (5-7 normostran) o předem domluveném tématu. Termín na odevzdání eseje je konec zimního zkouškového období.