Aristotelovy stručné a v klíčových detailech nejasné úvahy o rozumových schopnostech duše, vztahu mezi vnímáním a myšlením, a zvláště pak o roli božského principu v lidském myšlení, podnítily v dějinách metafyziky celou řadu interpretačních tradic. Jeden z nejstarších (a mimořádně vlivných) pokusů o soustavné promyšlení této problematiky představuje spis O duši Alexandra z Afrodisiady (2.-3. stol. po Kr.).
Právě tento spis přímo či zprostředkovaně ovlivnil celé generace středověkých myslitelů na Západě i v arabském světě v tak klíčových otázkách jako je problém universálií či aktivního intelektu. V semináři budeme číst kapitoly Alexandrova spisu, jež tematicky odpovídají Aristotelovu De anima III,4-5.
Naším cílem bude především porozumět Alexandrově teorii abstrakce a s ní související problematice aktivního intelektu. Východiskem nám bude řecký text (CAG II/1: 80,16-92,11), k dispozici však bude i anglický překlad.