Sylabus
18. 10. Platón, Ústava 580c–588a Jan Nekolný 25. 10. Platón, Filébos 31b–36c Miroslav Lžičař, Šimon Němec 1. 11. Platón, Filébos 36c–44d Václav Hejný 8. 11. Platón, Filébos 50e–55c; 62d–64a; 66a[1] Marie Kolaříková 15. 11. Aristotelés, Etika Nikomachova X, 2 (1172b9–1174a2)[2] Adam Horyna 22. 11. Aristotelés, Etika Nikomachova X, 3–4 (1174a13–1175a21) (omlouvám se, jméno se mi nezdařilo přečíst) 29. 11. Aristotelés, Etika Nikomachova X, 5 (1175a21–1176a29)[3] Stela Chvojková 6. 12. Epikúros I: Cicero: O nejvyšším dobru a zlu[4] I.29–33; 37–46; DL[5] X.127–132 (z Listu Menoikeovi); DL X.121a Barbora Adamcová, Václav Spěvák 13. 12. Epikúros II: Kyriai doxai 3–5; 8–12; 18–21; 26; 29–30 (viz DL X.139–149); Vatikánské gnomologium 4; 33; 37; 42; 59; 73; 81[6] Jan Brebera 20. 12. Stoa: DL VII. 85–86; 102; 110–117; AD[7] 5g; 10–10d; Cicero: O nejvyšším dobru a zlu III.16–17; LS[8] 65 Filip Váňa 10. 1. Plotin, IV 4.19; VI 7.24–30 Zdeněk Samec
[1] Další texty: Prótagoras 351b–358e; Timaios 64a–65b; 69c–d; 86b–87b.
[2] Seminář se vzhledem k platónské konferenci koná až 13,30-15,00.
[3] Další texty: Etika Nikomachova VII, 12–15 (1152b1–1154b31); Etika Nikomachova II,3 (1104b2–1105a17); Rétorika I,11 (1369b5–1372a4).
[4] Překlad V. Bahník, v: Antická próza, Dialog a satira, Praha 1977, str. 179–361.
[5] Diogenes Laertios, Životy, názory a výroky proslulých filosofů, Pelhřimov 1995.
[6] Další doplňující texty k Epikurovu pojetí slasti: A.A.Long, D.N.Sedley, The Hellenistic philosophers, Cambridge 1987 (21, Epicurean Ethics; Pleasure).
[7] Arius Didymus, Epitome on of Stoic Ethics, Atlanta 1999 (Stobaeus, Eclogae II.VII.5–12).
[8] A.A.Long, D.N.Sedley, The Hellenistic philosophers. Cambridge 1987.
Anotace
Upozornění: Seminář začíná až 11. 19. 2019
Cílem semestrálního semináře je představit a prodiskutovat způsob pojetí slastí a bolestí u vybraných antických filosofů a filosofických škol. Předmětem našeho zájmu bude především Platón, Aristotelés, epikurejci, stoa, Plótínos, v menší míře také někteří další novoplatonici a jiní autoři.
Seminář bude vycházet z vybraných pasáží primárních textů. Při jejich interpretaci se soustředíme na následující okruhy otázek: 1.Co jsou podle tohoto kterého autora či školy bolesti a slasti a jaké druhy slastí a bolestí je zapotřebí rozlišovat? Jak širokou paletu zkušeností a fenoménů je vhodné nazvat slastmi a bolestmi a jaký vokabulář pro označení této palety jednotliví autoři a školy používají? Který typ bolestí a slastí (či strastí a radostí) je pro toho kterého autora či školu paradigmatický a slouží mu jako primární vodítko pro pochopení ostatních druhů slastí a bolestí? 2.Jak je u toho kterého autora či školy pochopen vztah bolestí a slastí? Na který pól tohoto vztahu klade ta která filosofie důraz? 3.Jaký je podle nich vztah slasti a dobra, ale také zla a bolesti? Jakou roli hrají slasti a bolesti v dobrém lidském životě? Které slasti jsou nutnou součástí dobrého život a jakých bolestí či slastí je naopak zapotřebí se vyvarovat? A proč tomu tak je? 4.Jaký je vztah slasti a bolesti k (dalším) emocím na straně jedné, aktivitám a habitům vnímání, mínění, vědění a nazírání na straně druhé. 5. Jaké jsou ontologické, biologické a antropologické předpoklady a předporozumění tohoto kterého pojetí slasti a bolesti a jakou roli toto jejich pojetí hraje v celku jejich filosofie?
Seminář určen nejen studentkám a studentům magisterského studia, ale také studujícím bakalářského studia se zájmem o antickou filosofii. Seminář lze zapsat magisterský kurz, nebo jako volitelných předmět.