Annotation
Bergson – Trvání a svoboda
(Filosofický překlad)
Jakub Čapek
V kursu „Filosofický překlad“ se studenti podrobně seznámí se specifickými nároky, které klade překládání filosofických textů. Základem budou texty Henri Bergsona k problematice svobody a času. Vyjdeme nejprve z pracovního překladu Bergsonovy knihy "Esej o bezprostředních datech vědomí" (překládá JČ). Projdeme si vybrané úseky ze třetí kapitoly, v níž Bergson formuluje svou filosofii svobody. Polemizuje zde s psychologickým determinismem, s fyzikálním determinismem, aby ukázal, že obě formy determinismu předpokládají pojetí času jakožto sledu vůči sobě vnějšího okamžiků. Pokud toto pojetí času odmítneme a přistoupíme na Bergsonovu myšlenku, že čas je kvalitativní trvání, jehož vývoj nelze znázornit za pomoci prostorových metafor (a například předvídat), dospějeme k závěru, že svoboda je fakt a že celý problém svobody se zrodil z nedorozumění. Bergson se zde představuje jako bystrý polemik, originální myslitel času a svobody, i jako filosof, který za jeden z hlavních úkolů filosofie považuje rozptylování zdánlivých problémů (chybně kladených otázek).
Kurz se člení do dvou částí. V první části si na vybraných úryvcích nově vznikajícího překladu Bergsonova Eseje ukážeme, jakým nárokům musí překládání filosofických textů dostát. Patří mezi ně znalost předkládaného autora (Bergsonovy filosofie) a relevantního filosofického kontextu, přihlížení k již existující filosofické terminologii, celková koherence překladu, ale také – což je v případě Bergsona zvlášť podstatné – práce se stylem, totiž vystižení literární povahy textu při zachování filosofické přesnosti.
Ve druhé části kurzu studentky a studenti vypracují vlastní překlad úryvku z dosud nepřeložených Bergsonových Tří přednášek o metafyzice z roku 1893, v nichž se Bergson pět let po vydání Eseje vrací k tématům „Prostor“, „Čas“ a „Hmota“. Ke každému úryvku vypracuje jiný student korekturu, a poté jej budeme pročítat společně.