Zásadní význam představivosti jako filosofického problému plyne z jejího postavení mezi smyslovým vnímáním, pro něž máme zvláštní tělesné orgány, a myšlením, které oddělujeme od ryze tělesných funkcí. Představivost je tradičně schopnost í nebo činností, které obě sféry propojuje a zajišťuje vzájemnou komunikaci vnímání a rozumu. Na pozadí této základní shody je však představivost předmětem nejrůznějších výkladů; jasné není ani to, zda tomuto pojmu skutečně odpovídá jednotná činnost naší mysli, nebo jím označujeme soubor vzájemně odlišných úkonů. Cílem semináře je proto představit základní koncepce představivosti a vyjasnit problémy, s nimiž se tyto koncepce potýkají
(s důrazem na nemožnost redukovat představivost na názornou vizualizaci, která je jejím nejnápadnějším, v řadě ohledů však zavádějícím rysem).