Anotace
Základním rozdílem Hegelova spisu Základy filosofie práva je rozdíl morality (Moralität) a mravnosti (Sittlichkeit). Moralita je říše niternosti, svědomí, vůle určující samu sebe k jednání jen na základě momentů, které nachází v sobě. Mravnost naproti tomu je světem objektivního ducha, představuje terén, na kterém se individuální vůle uskutečňuje ve vztahu k objektivitě světa a druhých individuálních vůlí. Teprve mravnost je tak opravdovou realizací svobody individuálních vůlí. Podle Hegela má mravnost tři základní formy: rodinu, občanskou společnost a stát. Jejich hierarchie je dána narůstající mírou obecnosti, do které individuální vůle postupně vrůstá. Je tak patrné, že nejvyšší formou mravnosti je stát. S touto formou spojuje Hegel, po mém soudu, nejdůležitější tezi své filosofie práva, totiž tezi, podle které je stát jediným opravdovým garantem svobody individuální vůle. Hegelovi jde v jeho filosofii práva o takovou podobu státu, ve které by individuální a obecná vůle nestály proti sobě v nepřátelském vztahu, kdy jedna zcela nárokuje a uzurpuje druhou. Jde totiž o to, že stát je sice, jak již bylo řečeno, jedinou opravdovou garancí individuální svobody, avšak na druhé straně vyžaduje samostatně se rozvíjející individuální vůle k tomu, aby byl skutečný. Stát tedy musí garantovat svobodný rozvoj zvláštních, konkrétních zájmů individuálních vůlí. Záměrem semináře bude sledovat tyto základní myšlenky Hegelovy filosofie státu a práva.
Literatura:
G. W. F. Hegel, Grundlinien der Philosophie des Rechts oder Naturrecht und Staatswissenschaft im Grundrisse, v: Werke, Suhrkamp, sv. 7.
G. W. F. Hegel, Základy filosofie práva, Praha: Akademie 1992.
K. Vieweg, Das Denken der Freiheit, München 2012.
J. Ritter, Metaphysik und Politik, Frankfurt a. M. 2003.