Alasdair MacIntyre svou knihou "After Virtue" (1981) ovlivnil současné úvahy přinejmenším ve dvou významných filosofických oblastech
(1.) Pokusil se o rehabilitaci takové etiky, která vychází z aristotelského pojmu "ctnost" a kriticky se vymezuje například vůči kantovské etice založené na myšlenci autonomie a na snaze formulovat univerzálně platná pravidla chování.
(2.) Současně s tím se MacIntyre vyjádřil k otázce po povaze osobní identity. Podle ní je tato identita - jakožto identita lidské osoby - založena na jednotě života, konkrétně na jednotě příběhu, který lze o konkrétním životě vyprávět. Tato teorie "narativní identity" doznala přepracování a zpřesnění u P. Ricoeura.
První část kurzu se zaměří na rehabilitaci pojmu "ctnost" a na její kritiku z pozic současné kantovské filosofie, jak ji formuloval zejm. Ernst Tugendhat.
V druhé části kurzu se soustředíme na teorii osobní identity (u MacIntyra a Ricoeura) i na možné problémy, které lze v této teorii spatřovat.