Anotace
Metafora gesta, užívaná často v souvislostech uměleckého projevu, volá po detailním rozvedení. Je v ní obsažen odkaz k tělu a k významu, úhrnem tedy k smysluplnému lidskému jednání, jak ho v umění nalezneme nejadekvátněji vyjádřeno v divadle. V umění je přitom vidět, že rozumět gestu neznamená zachytit cosi za ním, ale být tímto gestem zasáhnut, angažován. Z analýzy gesta tak lze dospět k teorii komunikace či významu, která nespočívá v předávání abstraktních informací, ale ve všestranně situovaném vtěleném jednání. Tvrdíme přitom, že v opeře je tato tělesná situovanost nejčitelnější, přesně v duchu Hegelovy teze, že v hudebním divadle nachází idea a její pravda své nejvyšší vyjádření. Chápat sochy, básně či hudební fráze jako gesta znamená vidět je nikoli jako artefakty s přívlastky krásna, ale jako pravdivé výrazy ducha v jeho nezbytné tělesnosti.
Z hlediska opery to znamená následující. Opera bez gesta není možná, je totiž gestem. Ale gesto může mít pokaždé jiné těžiště. Jestliže rukopis skladby je psán skladatelem a zápis vlastně obkružuje tóny, pak dirigent tato původní gesta oživuje. Avšak dominance dirigenta v opeře pominula, těžiště se nejprve usídlilo ve zpěvákovi, tedy v jeho dikci a oživování původního zápisu, ovšem s potlačením dirigentova původního výkonu. Současná dominance režiséra není nic jiného než široce pojaté gesto překračující dosavadní těžiště. Scéna, transpozice do jiné doby a prostředí jsou právě gestem přenesení. Je naším úkolem tyto podoby operního gesta srovnat a samozřejmě operní gesto odlišit od gesta baletního a od ostatních reprodukčních umění (činohra, melodram, recitace, operní koncert).
V teoretické oblasti se budeme opírat mj. o Flusserovy fenomenologické analýzy (nekauzální charakter gesta), Wittgensteinovy poznámky o umění ("architektura je gesto") či o Brechtovu a Weillovu koncepci gestické hudby. V druhém plánu nás budou zajímat pragmatické teorie poznání modelované na vztahu ruka-svět (místo pasivního vztahu mysli- svět), ale i současné teorie "vtělené mysli" a další teorie "tělesnosti".