Transcendentální idealismus je podle Schellinga jednou ze dvou základních filosofických disciplín. Vychází-li filosofie přírody z objektivna, aby ukázala, jak z něj vzniká subjektivno, je postup transcendentální filosofie opačný: vychází ze subjektivna a z něj nechává vzniknout objektivnu. Schelling tento typ filosofie rozvíjí jako dějiny sebevědomí, odehrávající se v krocích, které označuje jako epochy. Ve druhé epoše, sledující vývoj sebevědomí od produktivního názoru k reflexi, Schelling dospívá k problému pojmu kategorie jako základního způsobu, jímž dochází k objektivaci toho, co Já produkovalo na úrovni názoru. Rozvíjí zde svou vlastní koncepci nejen samotného pojmu kategorie, ale také jednotlivé typy kategorií a jejich vzájemnou souvislost, přičemž pojednává jen o kategoriích relace. Následně ve třetí epoše se k problému kategorií dostává ještě jednou na pozadí problému jejich schematizace a odvozuje jejich jednotnou souvislost, kterou označuje jako "mechanismus kategorií". V semináři budeme analyzovat a komentovat Schellingův postup v obou epochách.
Podmínkou k udělení zápočtu je vypracování seminární práce.
Literatura:
F. W. J. Schelling, Systém transcendentálního idealismu, Praha 2014. (Str. 120-136; 149-169).