Anotace
Kulturní a politický charakter euro-americké civilizace byl zásadním způsobem ovlivněn osvícenstvím. Moderní ideje svobody, rovnosti, tolerance jakož i koncept lidských práv pocházejí z osvícenství, které Immanuel Kant definoval jako
„vykročení člověka z jeho jím samým zaviněné nesvéprávnosti“. Osvícenství lze v tomto duchu chápat jako období, kdy lidský rozum aspiruje na svoji autonomii. Realizace tohoto emancipačního projektu ovšem podle Adorna a Horkheimera vedla i ke vzniku fašismu a dalších patologických jevů moderní masové společnosti. Existuje však i druhá stránka osvícenství, která místo autonomie rozumu staví do popředí jeho heteronomii. To je příznačné zejména pro francouzské osvícence, kteří ve svých textech často využívali postavu cizince, s jejíž pomocí nabourávali předsudky své vlastní společnosti. V rámci této literární strategie je poznání vlastní přítomnosti podmíněno osvobozením se od předsudků, jež jsou formovány stávajícím způsobem života. Poznávaní sebe samých je tu zároveň překračováním svých vlastních omezení. Literární strategie, jakou ve svých textech uplatňovali Montesquieu, Diderot či Voltaire, je dále doplňována pojmem přirozeného stavu, který slouží k podobným účelům, byť jeho topologie není nutně stejná jako topologie figury cizince. Cílem tohoto kurzu je zkoumání podmínek, za nichž se vlastní společnost, její myšlenky a mravy stávají viditelnými. Tímto záměrem bude vedeno podrobné čtení Montesquieových, Diderotových a Voltairových textů.
Podmínkou k získání zápočtu je aktivní účast na semináři a referát k jednomu z vybraných textů. Alternativou je písemná reflexe na dané téma.
Seznam literatury:
Adorno, Theodor W., Horkheimer, Max: Dialektik der Aufklärung. Philosophische Fragmente, S. Fischer, Frankfurt am
Main 1969.
Althusser, Louis: Montesquieu. La politique et l’histoire, PUF, Paris 1959.
Berlin, Isaiah: Against the Current: Essays in the History of Ideas, London, Pimliko 1979.
Cassierer, Ernst: The Philosophy of the Enlightenment, PrincetonUniversity Press, 2009.
Certeau, Michel de: Heterologies. Discourse on the Other, transl. Massumi, Brian, University of Minessota Press,
Minneapolis 1986.
Diderot, Denis: Vybrané spisy, Státní nakladatelství politické literatury, Praha 1953.
Foucault, Michel: "Co je to osvícentsví?", překl. Stanislav Polášek, in. Filosofický časopis, 3/41, Praha 1993.
Hazard, Paul : La crise de la conscience européenne. 1680-1715, Fayard, Paris, 1961.
Hazard, Paul: La pensée européenne aux XVIIIͤ siècle. De Montesquieu a Lessing, Fayard, Paris, 1963.
Izrael, Jonathan: Radical Enlightenment and the Intellectual Origins of Modern Democracy, Princeton University Press 2011.
Izrael, Jonathan: Radical Enlightenment. Philosophy and the Making of Modernity 1650-1750, Oxford University Press 2002.
Kant, Immanuel: "Odpověď na otázku: co je to osvícenství?", překl. Jaromír Loužil, in. Filosofický časopis, 3/41, Praha 1993.
Montesquieu, Charles-Luis: Perské listy, překl. Josef Kopal, Státní nakladatelství krásné literataury, hudby a umění, Praha 1955.
Montesquieu, Charles-Luis: O duchu zákonů I, překl. Hana Fořtová, Praha, OIKOYMENH 2010.
Montesquieu, Charles-Luis: O duchu zákonů II, překl. Hana Fořtová, Praha, OIKOYMENH 2015.
Stenger, Georg: Philosophie der Interkulturalität. Erfahrung und Welten. Eine phänomenologische Studie, Verlag Karl Alber,
München 2006.
Starobinski, Jean: Montesquieu, Seuil, Paris, 1953.
Voltaire, Francois Marie: Listy Amabedovy. Ingénu, muž prostomyslný, překl. Lubomír Milde, Nakladatelství volné myšlenky, Praha 1930.
Voltaire, Francois Marie: Micromégas, Adolf Synek, Praha 1931.