Anotace
Kavárna u Lohengrina. Otevřená platforma operního výzkumu
Kavárna, kterou založil Hans Pfitzner, měla vyjádřit jednak možné parodické souvislosti wagnerovského mýtu, nese v sobě i moment obdivu, který ve své ‚Hassliebe‘ skrývá každý Wagnerův odpůrce. Wagnerova fascinace filosofií – od Hegela po Schopenhauera –, především ale fascinace filosofů Wagnerem – od Nietzscheho přes po Žižeka –, je tématem, které se právě do kavárny mimořádně hodí. To, že jsme Pfitznerův projekt proměnili ve videokavárnu, protože dnes se namísto do Opery chodí do kina na přenosy z oper, má rovněž svůj zvláštní význam. Naplňuje se tím jednak Wagnerova představa o hudebním divadle jako lidové slavnosti (Festspiel), jíž je rehabilitováno antické drama, nechybí přitom však navíc rozměr reformně sociální. Kde jinde než v kavárně lze s Bakuninem plánovat požár evropských měst, na jehož počátku vzplane Opera po provedení Soumraku bohů, a zároveň s hrabětem Tolstým komentovat neupracované ruce herců, kteří k tomu dají svým výkonem popud?
V kavárně, kde obsluhují některé postavy z Lohengrina, se ovšem setkávají i další ctitelé i odpůrci Richarda Wagnera. Naleznete zde Slavomira Žižeka, Rogera Scrutona, Thomase Manna, Theodora Adorna, Ludwiga Wittgensteina, Wolfganga Schadewaldta, Eduarda Hanslicka, Romaina Rollanda, mihne se i Zdeněk Nejedlý (z tábora odpůrců) a občas se přetřásá Hitlerův obdiv k Wagnerovi. On sám se práh kavárny neodvažuje překročit, zatím. Do kavárny mají přístup i zvířata, potkáte tu nejenom labuť, holubici či medvěda, ale i draky; v poslední době často přicházejí lohengrinovské myšky. V šatně, kde umístěn trezor na vzácné předměty, jako jsou prsteny, poháry a zbraně, lze nalézt také odložené kopí, nářadí i kovadliny. Lze si je vyzvednou vždy proti příslušnému příznačnému motivu. V kavárně se kromě Lohengrina promítají i další Wagnerovy opery, zejména ty s mytickými a jinotajnými náměty, a předpovídají tak jak zrod filmové hudby, tak současnou oblibu epických ság, od Pána prstenů po marvelovské zpracování Thora. Pokaždé při zavírací hodině k tomu zní: Mein lieber Schwan! Ach, diese letzte, traur'ge Fahrt.