Annotation
V našem kurzu se pokusíme zodpovědět dvě vzájemně propojené otázky: Čím se fenomenologický přístup ke zkoumání lidské afektivity vyznačuje oproti standardním psychologickým, neurobiologickým a analytickým přístupům k emocím? Jaký význam a dopad mají emoce a jejich zahrnutí mezi základní struktury existence na samotnou fenomenologii a její hlavní teze ohledně intencionality, intersubjektivity a praktické orientace v přirozeném světě?
Naše diskuse se budou opírat o interpretace a analýzy emocí, nálad a rozpoložení v textech hlavních představitelů fenomenologie (Husserl, Heidegger, Sartre, Merleau-Ponty, Ricoeur, Lévinas a další). Zároveň však představím vlastní hypotézy ohledně způsobu, jak k emocím přistupovat, a pokusím se odůvodnit, proč bychom je neměli chápat ani jako „psychické stavy“, ani jako „neurochemické události v mozku“, nýbrž jako specifické způsoby vypořádávání se se světem, jejichž charakter je utvářen prostřednictvím expresivního chování, určujícím jak intenzitu, tak i obsah prožívané emoce.