„Goethe nebo Wagner. Obojí nejde dohromady“, píše roku 1911 Thomas Mann, pro nějž se vášeň pro Wagnera a zároveň nelibost k němu – ambivalentní vztah, jenž nazývá „láskou bez důvěry“ – stává emblémem celého devatenáctého století, se všemi jeho neorózami a zvraty. Wagner a jeho mytologické konstrukce o vzniku a zániku světa jsou symbolem Německa, které byl Mann roku 1933 nucen opustit – mj. pod dojmem nenávistné recepce své stati k padesátému výročí Wagnerovy smrti – stejně tak jako kulturního pnutí mezi jihem a severem, které moderní Evropu pronásleduje od Lutherovy vzpoury vůči humanistickému Římu. Ne náhodou to byl Nietzsche – jiný z Mannových ambivalentních hrdinů –, kdo v tomto rozkolu viděl jen čin pomstychtivého mnicha, skrze nějž nečekaně zvítězilo křesťanství nad renezancí, a kdo fakticky obvinil Wagnera z téhož, také proto, že údajně zničil Goethovu hlubokou snahu o synergičnost všech oblastí ducha „diletantismem“ Gesamtkunstwerku.
V kurzu budou recipovány a analyzovány filosofické a kulturní aspekty Wagnerova díla, hudebního i teoretického, se zaměřením na uvedené duality a kontrasty, jak je typově nejen diskutují, ale i sami reprezentují Thomas Mann a Friedrich Nietzsche, kteří dokázali být současně Wagnerovými obdivovateli a kritiky. Kurz není plánován jako systematický, tj. měl by se přizpůsobovat momentálnímu stavu výkladu a případným zájmům publika. Kurz od posluchačů neočekává žádné specifické předpoklady kromě zájmu o téma.