NB: Rozpis četby může být podle aktuální potřeby semináře upraven. 16. 2. Tři úvody do semináře a ohlédnutí za Science Wars
Bruno Latour (2002): “Science wars: A dialogue.” Common Knowledge, 8 (1): 71-79 2. 3.
Bruno Latour (1995): “The ‘Pédofil’ of Boa Vista: A photo-philosophical montage.” Common Knowledge, 4 (1): 144-187. Převzato do Bruno Latour (1999): Pandora's hope: Essays on the reality of science studies. Cambridge: Harvard University Press - kap. 2: “Circulating reference”. 16. 3.
Bruno Latour (1999): Pandora's hope: Essays on the reality of science studies. Cambridge: Harvard University Press - kap. 4: “From fabrication to reality”. 30. 3.
Bruno Latour (1999): Pandora's hope: Essays on the reality of science studies. Cambridge: Harvard University Press - kap. 5: “The historicity of things” 13. 4. Setkání pracovních skupin:
(1) Latour vs. Bath
Callon, Michel & Latour, Bruno (1992). “Don't throw the baby out with the bath school! A reply to Collins and Yearley.” In Andrew Pickering (ed.), Science as Practice and Culture. University of Chicago Press, pp. 343-368.
(2) Latour vs. Bloor
- David Bloor, “Anti-Latour”. Studies in History and Philosophy of Science Part A, Vol. 30, n°1 (1999), pp. 81-112.
- Bruno Latour, “For Bloor and Beyond - a Reply to David Bloor's Anti-Latour.” Studies in History and Philosophy of Science, Vol. 30, n°1 (1999), pp.113-129.
(3) Latour vs. Schaffer
- Bruno Latour, “Postmodern? No Simply Amodern. Steps Towards an Anthropology of Science. An essay Review.” Studies in the History and Philosophy of Science, Vol. 21 (1990), pp. 145-171.
- Simon Schaffer, “The eighteenth Brumaire of Bruno Latour.” Studies in History and Philosophy of Science. Part A. Vol. 22, issue 1 (1991), pp. 175-92. 27. 4. Latourův Einstein
Bruno Latour, “A Relativistic Account of Einstein’s Relativity”, Social Studies of Science 18, no. 2 (1988): 3-44. 11. 5. Závěry
Studium sociologických textů empiricky ukotvených ve fyzice a paralelní sledování jejich filosofických protějšků nás v minulém roce přivedlo ke zjištění, že předmětem sporu „nových“ sociologů vědy s filosofy (od 70. let 20. stol.) nebyla ani tak věda jako spíše její veřejný obraz. Když na samotném konci 70. let Francouz Bruno Latour vstupuje do v tu chvíli dominantně britského oboru, není pochyb o tom, že je mu kritický program sociologie vědeckého poznání blízký.
To mu však nezabrání v proveden í radikálního útoku na fundamentální konceptuální založení nové sociologie vědy, který nakonec zásadním způsobem otřese celou sociologickou tradicí. Dokáže filosofie vědy tohoto vnitřního sporu sociologů využít ve svůj prospěch?