Syllabus
4. 2. 2019
Pavel Juráček: Deník debatují Marie Kratochvílová a Zuzana Černá
Pavel Juráček je známý především jako scenárista a režisér. Zásadním dílem pro něj však byly i vlastní deníky, jež nabízejí podrobný vhled do jeho komplikované osobnosti i do doby, která jej obklopovala a utvářela. Právě na ně se zaměří editorka jejich kompletního knižního vydání Marie Kratochvílová v dialogu s filmovou historičkou Zuzanou Černou. Moderovanou debatu otevře projekce filmu Takovéhle jaro snad ještě nebylo, v němž se střihačka a režisérka Tereza Kozáková snaží skrze Juráčkovy deníky číst historii i současnost. 18. 2. 2019
Počátky barvy v české kinematografii přednáší Tereza Frodlová
Zavádění barevného filmu probíhalo v Československu v podmínkách zestátněné kinematografie ve 40. a 50. letech. Přednáška představí podmínky nástupu a rozšíření barevného filmu a upozorní na problémy, kterým v této době československý filmový průmysl čelil v souvislosti s politickým směřováním země. Několik konkrétních příkladů také přiblíží, jak se historické a politické okolnosti mohou projevit ve vzhledu a estetice snímků. 4. 3. 2019
České filmové adaptace přednáší Julie Wittlichová
Narativní film má blízko k literatuře nejen proto, že jazyk bývá jeho podstatnou složkou, ale i proto, že hojně čerpá náměty z literárních děl. Film a literatura spolu komunikují i na poli průmyslovém či politickém – jak tomu bylo také v centrálně řízeném komunistickém Československu, kde kultura podléhala státnímu dohledu. Přednáška představí obecné problémy filmových adaptací literárních předloh a přiblíží také proměny vztahů českého filmu a literatury. 18. 3. 2019
Cenzurovaná šedesátá přednáší Lukáš Skupa
Jak fungovala cenzura v české kinematografii v šedesátých letech? Jak cenzurní jednání a jeho výsledek ovlivňovali nejen představitelé cenzurního aparátu, ale i zástupci kinematografie nebo samotní filmaři? Odpovědi na tyto a další otázky zazní v přednášce, která nahlédne do méně známého zákulisí filmových „zlatých šedesátých“. Zvláštní pozornost bude věnována realizovaným i nerealizovaným projektům Věry Chytilové, na kterých lze ilustrovat vývoj cenzurních aktivit v průběhu celého desetiletí. 1. 4. 2019
Divoká devadesátá přednáší Tereza Czesany Dvořáková
Co se stalo s českým filmem před třiceti lety? Po téměř půlstoletí se zhroutil státní filmový monopol a výroba filmů se vrátila do rukou většinou špatně kapitálově zajištěných soukromých společností. Filmaři hledali (a ne vždy nacházeli) nové tvůrčí cesty, jimiž se mohli a zároveň chtěli ubírat. Vedle existenčních problémů jsou ale devadesátá léta zároveň obdobím nejednoho autorského experimentu, který stojí za to připomenout. 15. 4. 2019
Přítel či nepřítel?: Obrazy hudebníků za normalizace přednáší Petr A. Bílek
Normalizační filmová a seriálová produkce výrazně ideologicky vyhrotila zobrazení hudebníků a hudby, jež se stala častější součástí světa příběhu. Má buď podobu jednoznačně pozitivní (dechovka v seriálu Dispečer), jemně obskurní, ale neškodnou (pop music ve filmu Hvězda padá vzhůru), a nebo jednoznačně negativní (rock v epizodě Mimikry ze seriálu 30 případů majora Zemana). Právě obrazy rockerů a rocku jako nepřátel státu budou jádrem přednášky, byť dojde i na kazetový magnetofon MUDr. Jandery ze seriálu Sanitka. 6. 5. 2019
Laterna magika: Umění jako stroj přednáší Lucie Česálková a Marta Mentzlová Kucharová
Laterna magika je experimentální multimediální projekt, který oslovuje diváky již 60 let. Vizionářský koncept vytvořili Josef Svoboda a bratři Radokovi pro bruselské EXPO 58, kde se unikátní propojení divadla, filmu a nových technologií stalo hlavní atrakcí československého pavilonu. Přednáška nastíní, jak se Laterna magika vyvíjela od zábavního spektáklu směrem ke komplexnímu dramatickému vyprávění, jaké technologie využívala a jaký byl její vztah k politickému dění v komunistickém Československu. 20. 5. 2019
Teplá česká kinematografie přednáší Marie Barešová
Otevřeně homosexuální filmové postavy či chování v mainstreamové kinematografii zřídka překračují pejorativní nebo stereotypní znázornění. Existují ovšem i filmy vnímané určitým segmentem publika „jinak“ - na základě přítomnosti postavy s nejednoznačnou sexualitou nebo angažmá homosexuálního tvůrce a/nebo herce. Poslední kategorii reprezentují v české kinematografii filmy Václava Kršky v hlavní roli s Eduardem Cupákem (zejména Stř íbrný vítr). Queer interpretaci nabízejí ale i Sedmikrásky nebo Údolí včel.
Annotation
Kapitoly jsou cyklem přednášek zaměřených na témata z dějin české kinematografie. Přednášky vedou jak odborníci z Národního filmového archivu, tak hosté z řad teoretiků, historiků či vysokoškolských pedagogů. Cyklus bude veden v souladu s přístupy nové filmové historie a témata z dějin filmu bude prezentovat s důrazem na jejich historické, kulturní či politické souvislosti. Přednášky budou doplněny rovněž o související filmové projekce.
Kurz bude probíhat v pondělí od 18:00 v kině Ponrepo.
Studenti Univerzity Karlovy si mohou cyklus zapsat v rámci svého studia jako povinně volitelný předmět. Na pokladně kina Ponrepo si po nahlášení svého jména vyzvednou akreditaci ZDARMA.