Anotace
Přestože se dokumentární tvorba od konce 90. let profilovala jako svébytná, proměně mediálního prostoru, nových technologiím i postupům otevřenější a adaptabilnější oblast české kinematografie, analytické či kritické zhodnocení se českému dokumentu dostalo jen sporadicky, a až na drobné výjimky spíše časopisecky. V porevoluční – transformační éře navíc došlo k zásadním nejen kulturně politickým, ale především technologickým proměnám, které zásadním způsobem přehodnotily pojetí dokument árního filmu tak, jak byl doposavad etablován.
Důsledky transformačního období jsou patrné dodnes a významně vytvářejí podobu soudobého filmového průmyslu.