Synopse a hlavní aspekty:
• Hra jako přirozený lidský (sociální) fenomén. Homo ludens. Ludologie. Historie hry v dějinách lidstva; hravost jako lidská i zvířecí vrozená vlastnost. Hra a dítě. Dětské hry. Infantilizační herní tendence a sociální hry dospělých. Psychologický smysl hry, její osvobozující, satisfakční či léčivý účinek.
Struktura hry. Herní řád a principy.
Herní prostor a jeho mantinely. Herní pomůcky a rekvizity.
Figurativní účast herce - hráče ve hře. Distinkce rolí, rozdílnost scénických a filmových specifik.
• Film a hra
Systém hry implantované do struktury filmu.
Hra jako závislý či autonomní segment ve filmové naraci. Herní manipulace s časovými vrstvami. Hráč jako protagonista, vypravěč, manipulátor.
Hra versus realita ve virtuálním filmovém prostoru.
Hra transparentní nebo skrytá, vymezení hranic mezi herním a reálným prostorem, relativizace předělu (eventuálně jeho smazání). Zásahy herních postupů do průběhu děje.
Mocenská autorská hra. Tvůrce zpřítomněný ve funkci hráče jako regulérní (fiktivní) figura nebo maskovaný zástupce.
• Otevřenost a nejednoznačnost výkladu herního principu ve filmovém médiu. Odkazy ke konkrétním směrům a tendencím v historickém rámci napříč kinematografickými érami a žánry. Hra a hravost v autorské filmové tvorbě 60. let:
Francouzská nová vlna: existenciální hry (hrátky) na život, iluzorní prostor hry ve fabulovaném světě. Figurativní autostylizace. (Godard, Robbe-Grillet,Vardová).
Čs. nová vlna: odpoutaná imaginativní hra, destruktivní hra, fantazijní hra, poetika absurdity (Chytilová- Krumbachová; Němec; Máša; Jakubisko; Havetta).
• Výtvarná hra v obraze (Trnka, Zeman). Animace. Digitalizovaná hra. Postava jako hračka-model-loutka-figurína. Koláž a její hravá podstata. Filmové ekvivalenty koláže a asambláže (Švankmajer, Burton aj.).
• Metaforika a symbolika ve filmu vyjádřená fenomenologií hry.
Hra jako alegorie, magický rituál, výplod fantazie. Herní aspekty v žánrech sci-fi a phantasy.
Průřez širokospektrální tematickou a žánrovou sférou pro seminární analýzy a interpretace
(výběr tvůrců a filmů):
Buñuel (Nenápadný půvab buržoazie, Fantóm svobody)
Fellini (Město žen, A loď pluje, Casanova F. Felliniho);
Pasolini (Vrabci a dravci, Decameron, Kytice z tisíce a jedné noci)
Kurosawa (Rašomon, Sny Akiry Kurosawy)
Bergman (Ďáblovo oko, A co všechny ty ženy, Fanny a Alexander)
Allen (Stíny a mlha, Láska a smrt, Purpurová růže z Káhiry)
Lynch (Eraserhead, Zběsilost v srdci, Mullholand Drive)
Almodóvar (Kika; Volver; Rozervaná objetí)
Gondry (Věčný svit neposkvrněné mysli, Nauka o snech)
Burton (Střihoruký Edward, Mrtvá nevěsta, Karlík a továrna na čokoládu)
Anderson (Život pod vodou, Hotel Budapešť)
Terry Gilliam (Krajina přílivu, Imaginárium dr. Parnasse)
Tom Tykwer (Lola běží o život, Atlas mraků)
Tematizované zaměření tohoto kursu předpokládá interaktivní a kreativní účast frekventantů na průběhu seminářů, písemné i diskusní příspěvky k promítnutým filmům nebo ukázkám. Hra a hravost, témata ve filmech víceméně dílčí, mnohdy přehlížená nebo jen instrumentálně využitá jako výrazové prostředky, nahlédneme v detailní optice z nejrůznějších aspektů. Význam hry jako imanentně tvořivého archetypu bude dokládán nejprve v obecném rozměru, poté ve výběrovém průhledu do dějin kinematografie formou analytických rozborů a interpretačních výkladů.
Upozornění: tento seminář se v žádném případě nevztahuje na počítačové hry ani jejich případné filmové transpozice.