Sylabus
Harmonogram kurzu: 3. 10. 2014
Představen í výukových okruhů, teoretických východisek a studijní literatury 31. 10. 2014
Vítězslav Nezval, Jiří Mařánek, Karel Konrád a Konstantin Biebl jako přestavitelé zestátněné kinematografie; politická a tvůrčí působnost 14. 11. 2014
Literarizace filmu jako dlouhodobá kulturně politická tendence 28. 11. 2014
"Avantgarda" a "experiment": poválečná recepce historické tradice; proměnlivý obsah pojmů 12. 12. 2014
Meziválečná filmová avantgarda v lokálním kontextu 9. 1. 2015
Socialistický realismus v kontextu české kinematografie
Anotace
Přednáška je věnována působení příslušníků meziválečných avantgardních hnutí v poválečné a poúnorové kultuře a politice. Sleduje personální a částečně také ideovou kontinuitu a specifika předválečné a poválečné etapy. Soustředí se především na kinematografii, příkladně působnost Vítězslava Nezvala, Konstantina Biebla, Karla Konráda nebo Jiřího Mařánka v kinematografické správě na Ministerstvu informací a ve státním dramaturgickém dozoru. Příslušnost k avantgardě a literární generaci 30. let do značné míry podmiňovala jejich renomé i politické postavení a současně byla zvláště v poúnorovém období stigmatizující. Zajímá nás soudobé zacházení s tímto kulturních dědictvím, ať z hlediska zaměření se na tyto vybrané osobnosti, politiky nebo soudobých médií. Jedním z výkladových východisek představují Groysovy a v českém prostředí například Magidovy názory o kontinuitě levicové avantgardy a socialistického realismu nebo stalinismu, který měl "gesamtkunswerk" avantgardy realizovat právě v ideologii totalitní společnosti. Vycházíme tedy z paradoxu, že jakkoli byla avantgarda předmětem rozsáhlé kritiky (a to nejen poúnorové) a její exponenti napadání totalitní mocí, tak tuto totalitní moc současně spoluvytvářela.
Oborový záběr je prostřednictvím dílčích extenzí historiků umění a architektury rozšířen o srovnávací "průhledy" do vizuální kultury: do soudobého výtvarného umění, architektury a urbanismu i současného postutopismu.