Vítězství v řecko-perských válkách v prvních desetiletích 5. století př. Kr., které znamenaly vážné ohrožení samostatné existence řeckých obcí, výrazně posílila nejen vědomí vlastní sounáležitosti, ale také odlišnosti od okolního neřeckého světa.
Antagonismus mezi Řeky a barbary došel výrazu také protikladném chápání Evropy a Asie. Myšlenka konfliktu mezi svobodou v řeckých poleis a despocií u barbarů, ztělesněnou perskou říší, se stala jedním z důležitých témat politického myšlení klasické doby.
V rámci toho kursu ho budeme sledovat v historickém díle Hérodotově, který tento protiklad sledoval od mýtických počátků až po konflikt s Persií.