Anotace
Po uzavření gramatického kurzu klasického nebo živého jazyka (včetně hovorového a literárního standardu živého jazyka) v bakalářském studiu se praktické i teoretické znalosti dále prohlubují. U živých jazyků se výuka na jedné straně v navazujícím magisterském studiu více soustředí na syntax a frazeologii hovorového standardu a dialektů. Na straně druhé, v souvislosti s četbou moderních odborných textů a speciálních konverzačních cvičení se rozvíjí odborná případně i technická terminologie.Z praktického hlediska se věnuje větší pozornost překládání a tlumočení z češtiny do indického jazyka a zpět. Vychází se z překladu lehčích novinových článků a kratších literárních útvarů a cvičí se i literární překlad.
Studenti klasického jazyka se hlouběji seznámí také s jinými literárními dialekty, především se starými nebo paralelními literárními podobami příslušných jazyků. To zahrnuje především prákrty, včetně páli, a védský jazyk. Pro ostatní jazyky podle specializace je možné část výuky věnovat také např. starým hindským literárním dialektům (bradžština, avadhština, kharí bólí), klasické tamilštině a staré bengálštině. Jádrem této přípravy je úvod do jazykové, literární a obsahové interpretace vybraných literárních textů příslušných období, která probíhá paralelně s výukou klasických textů (viz dále).
Zimní semestr: 1.-2. Hlavní dialekty jazyka - nástin 3.-4. Fonologické změny v dialektech 5.-6. Morfologické a syntaktické odlišnosti 7. Odlišnosti ve slovní zásobě 8.-10. Četba vybraných textů v dialektech 11.-13. Poslech nahrávek, konverzace na dané téma
Letní semestr: 1.-4. Odborná terminologie z různých oblastí 5.-9. Další odborné články, četba, konverzace 10.-13. Nácvik tlumočení z indického jazyka do češtiny a obráceně