Anotace
Výběrový seminář Vybrané problémy univerzitních dějin 14.-20. století
Garanti: doc. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D. - PhDr. Blanka Zilynská, Ph.D.
Vyučující: pracovníci Ústavu dějin Univerzity Karlovy
Cíl:
Účast na semináři dá zájemcům prostor pro bližší seznámení s prameny specifickými pro univerzitní prostředí a nabídne témata pro metodicky zajímavou a inovativní badatelskou práci.
Anotace - sylabus:
Seminář je vypisován jako výběrový, resp. bakalářský nebo diplomní. Zájemci o témata z dějin Karlovy univerzity nebo univerzitních dějin obecně, příp. z dějin školství, se dohodnou na schůzce, která bude ohlášena začátkem semestru, na tématu, které hodlají zpracovávat, a podle zvoleného tématu budou kontaktováni s příslušným odborníkem z ÚDAUK nebo jiného pracoviště.
Obsah semináře bude závislý na skladbě zájemců a jejich zaměření. Proto jen ukázkově uvádíme některé příklady možného nasměrování seminární práce:
Pražská univerzita ve středověku (PhDr. Blanka Zilynská, Ph.D.)
Pražská univerzita byla první univerzitou ve střední Evropě. Sehrála na přelomu 14. a 15. století zásadní roli při formování českého reformního hnutí a z jejích příslušníků se rekrutovaly nejvýznamnější osobnosti husitské revoluce.
Témata seminárních prací se mohou týkat role univerzity ve společnosti, akademické samosprávy a jejích představitelů a dalších osobností spojených s univerzitou, stejně jako textů svázaných s výukou nebo akademické peregrinace.
Pražsk á univerzita a městské školství v raném novověku (doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc.; PhDr. Marek
Ďurčanský, Ph.D.)
Oč více stála pražská utrakvistická univerzita před r. 1622 na periferii moderních proudů soudobého vědeckého myšlení, o to významnější roli hrála v životě značné části tehdejší české společnosti. Po mnoho desetiletí pro ni zajišťovala přísun inteligence, ať už se absolventi uplatnili jako preceptoři ve šlechtických službách, nebo hledali obživu jako učitelé či písaři, z nichž se posléze obvykle stávali měšťané zastávající důležitá místa v samosprávě českých měst. Výraznou proměnu vnějšího postavení i vnitřních poměrů univerzity přinesla bělohorská porážka, spojení Karlovy univerzity s jezuitskou akademií a 150 let správy Karlo-Ferdinandovy univerzity jezuity.
Seminář by měl zájemce mj. seznámit s možnostmi konfrontace pramenů z hlediska univerzity ústřední provenience (univerzitní úřední knihy) s prameny regionálními (městské knihy). Zároveň by měl akcentovat rozdíl mezi předbělohorským a pobělohorským systémem vzdělávání, jejichž odlišnost kryje určité rysy kontinuity.
Pražské univerzity v procesu národní emancipace (dlouhé 19. století) (doc. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D; PhDr.
Milada Sekyrková, CSc.)
Osvícenské reformy přinesly důležitý posun v chápání univerzitních studií, otevřely cestu ke vzdělání v Praze studentům dalších konfesí a přivedly nové pedagogy. Proces národního uvědomování v průběhu dlouhého 19. století, završený vznikem samostatného československého státu v roce 1918, vedl mj. k narůstajícímu významu vzdělání i v praktickém fungování celé společnosti, a tím rostoucímu zájmu o vzdělání, na konci 19. století korunovaný povolen ím studia dívek na některých fakultách univerzity.
Zároveň se vyostřovaly národnostní problémy mezi českým a německým obyvatelstvem. Rozdělení univerzity na
českou a německou v 80. letech 19. století bylo vyjádřením tohoto stavu v rovině intelektuálního vypořádání se s nemožností fungovat současně v rámci jedné instituce.
První světová válka opět výrazně zasáhla do života univerzity, přivedla ještě více dívek a zasáhla do struktury studovaných oborů. Na konci války stáli studenti, a především pedagogové univerzity v čele s T. G. Masarykem v prvních řadách mezi zakladateli samostatného Československa.
Pražské univerzity v meziválečném období a v moci totalitních režimů (doc. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D.; Mgr. Petr
Cajthaml, Mgr. Jakub Jareš)
Vývoj Univerzity Karlovy a do r. 1945 i Německé univerzity po roce 1918 odráží složité proměny středoevropské společnosti ve 20. století. Přirozený vývoj obou pražských univerzit byl ovlivňován hlubokými politickými zvraty.
V meziválečném období se česká Univerzita Karlova stala první mezi rovnými v systému stávajících i nových československých vysokých škol. Německá univerzita v Praze si jako instituce národnostní menšiny v ČSR uchovala své místo v síti německojazyčných vysokých škol v zahraničí.
V letech 1939-1945 se poměr mezi pražskými univerzitami opět dramaticky proměnil v důsledku politických událostí (uzavření českých vysokých škol; nacifikace německých vysokých škol a jejich převzetí do
říšského systému) se všemi důsledky pro instituce i jednotlivce (čistky, perzekuce - odboj - přizpůsobení - kolaborace).
Vývoj Univerzity Karlovy ve druhé polovině 20. století ovlivnila postupná (sebe)stalinizace, ztráta autonomie, politická kontrola a politizace samotného univerzitního vzdělávání. Výzkum tohoto období otevírá celou řadu otázek týkajících se vztahu univerzit ke státu, politice a společnosti. Zároveň se otevírá řada témat týkajících se proměny role samotné vysokoškolské vzdělanosti v podmínkách moderní společnosti, konkurenceschopnosti pražských vysokých škol a jejich postavení v evropském akademickém světě.
* * *
Univerzitní archiv nabízí pro 19. a 20. století velmi bohatou pramennou základnu pokrývající dějiny vědy a výuky
(profil osobností, vědeckých škol, vývoj oborů, ústavů a klinik, fakult), dějiny institucionálního vývoje a vnitřní správy a samosprávy univerzity, fungování studentských spolků a politického života na vysokých školách (archivy organizací KSČ) i obsáhlý materiál pro statistický a prosopografický výzkum skladby studentů a s tím spojená témata sociální.
Atestace:
Zápočet je udělován za aktivní práci v průběhu semestru, výsledná klasifikace za zpracování seminární, bakalářské nebo diplomní práce.
Elektronické kódy:
Nové akreditace: AHS111050 ; AHS333069
AHS100502 = bc. LS 2. ročníku (1. semestr bc. semináře) zap.
AHS100402 = bc. ZS+LS 3. ročníku (2.-3. semestr bc. semináře) zap.+Zk
AHS240029 = mgr. II. cyklu a navaz. (zap.+Zk.)
Literatura:
Teorie/metodologie
Svatoš Michal, Místo "dějin vzdělanosti" v poválečné české historiografii, Práce z dějin
Archivu Akademie věd, A, 7, Praha 2002, s. 13-22
Zilynská Blanka, Prameny a pomůcky ke studiu dějin vzdělanosti. Bilance a desiderata, tamtéž, s. 23-35
Celková zpracování a práce zahrnující více období
De Ridder Symoens Hilde - Rüegg Walter (ed.), A History of the University in Europe I-III,
Cambridge 1991, 1996, 2004
Rüegg Walter (Hg.), Geschichte der Universität in Europa I-III, München 1993, 1996, 2004
Hlaváčková L. - Svobodný P., Dějiny pražských lékařských fakult 1348-1990, Praha 1993
Kavka František (red.), Stručné dějiny University Karlovy, Praha 1964
Kavka František - Petráň Josef (red.), Dějiny Univerzity Karlovy I-IV, Praha 1995-1998
Mouralová Blanka (Hg.), Die Prager Universität Karls IV. Von der europäischen Gründung bis zur nationalen
Spaltung, Potsdam 2010
Petráň Josef, Nástin dějin filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Praha 1983
Svobodný Petr - Hlaváčková Ludmila, Pražské špitály a nemocnice, Praha 1999
K jednotlivým obdobím
Středověk
Kadlec Jaroslav, Katoličtí exulanti čeští doby husitské, Praha 1990
Kaminsky Howard, The University of Prague in the Hussite Revolution: The Role of Masters, in: Universities in
Politics, Baltimore-London 1972, s. 79-106
Kejř Jiří, Pražská právnická univerzita, Praha 1995
Kejř Jiří, Sporné otázky v bádání o Dekretu kutnohorském, AUC-HUCP 3/1, 1962, s. 83-122
Kejř Jiří, Mistři pražské univerzity a kněží táborští, Praha 1981
Moraw Peter, Die Universität Prag im Mittelalter. Grundzüge ihrer Geschichte im europäischen Zusammenhang, in: Die Universität zu Prag, München 1986, s. 9-134
Nodl Martin, Dekret kutnohorský, Praha 2010
Stočes Jiří, Pražské univerzitní národy do r. 1409, Praha 2010
Šmahel František, Die Prager Universität im Mittelalter. The Charles University in the Middle Ages. Gesammelte
Ausätze. Selected Studies, Leiden-Boston 2007
Raný novověk
Bobková-Valentová Kateřina, Každodenní život učitele a žáka jezuitského gymnázia, Praha 2006
Čornejová Ivana, Kapitoly z dějin pražské univerzity 1622-1773, Praha 1992
Čornejová I. - Svatoš Michal, Die Universität Prag im 16. und 17. Jhdrt. Eine Wende, in: Aspekte der Bildungs- und
Universitätsgeschichte. 16. bis 19. Jahrhundert, hgg. v. K. Mühlberger - J. Maisel, Wien 1993, s. 40-60
Hemmerle J., Die Prager Universität in der neueren Zeiten, in: Bohemia Sacra. Das Christentum in Böhmen 973- 1973, hgb. v. F. Seibt, Düsseldorf 1974, s. 414-426
Pešek Jiří, Pražská univerzita, městské latinské školy a měšťanské elity předbělohorských Čech (1570-1620),
ČČH 89, 1991, s. 117-136
Pešek Jiří, Univerzitní správa městských latinských škol v Čechách a na Moravě na přelomu 16. a 17. století,
AUC-HUCP 30, 1990, č. 2, s. 41-58 19. století
AUC-HUCP 22, 1982 - tematické číslo k rozdělení pra