Historiografie B

Sylabus

Historiografie kód110300 neučitelský dvouobor  

Vyučující: prof. Z. Beneš  

LS 2022/2023,  atestace ZK  

Anotace

Předmět chce seznámit se základními způsoby poznávání historické skutečnosti v jejich vývoji od zrodu dějepisectví po současnou situaci a její problémy. Soustřeďuje se proto na obecnější rovinu charakterizace dějepisectví než je biograficko-bibliografický přístup k němu; uváděna ale samozřejmě budou významní historici a citace z jejich základních děl s analytickým komentářem.

Učivo je rozděleno do 6 chronologicky řazených celků, z nichž prvním třem bude věnován časový prostor menší než celkům 3 – 6.  

Atestace

Předmět je zakončen ZK, která bude mít formu rozpravy vycházející z předloženého seznamu četby. Bude sledovat orientaci studentky/ta v základních otázkách poznávání historické skutečnosti v jejích vývojových metodických proměnách a obecně kulturních souvislostech.  

Učivo 1.      Dění, dějiny, historie, historiografie

Základní pojmy a termíny, komunikační kanály historických informací   2.      Rétorický model dějepisectví – historie jako vyprávění I.

Antická východiska (Hérodótos, Aristoteles, Cicero), křesťanské pojetí dějin (sv. Augustin), středověké dějepisectví, renesančně-humanistické dějepisectví, barokní, či eruditivní, dějepisectví?   3.      Od narratio k noesis – jak se rodila historie jako věda

Zrod novodobé historické kritiky, věda jako metodické myšlení podřízené určitým pravidlům, osvícenská historiografie   4.      Co je historická věda – a existuje vůbec?

Empiricko-kritický model historické vědy („pozitivismus“) a jeho varianty, národní historiografie, „nové pomocné vědy historické“, psychologie, sociologie, aj.   5.      Historická věda a/jako umění

Historie jako kulturně vzdělávací a politický nástroj, mimovědecké interpretace dějin v umění   6.      Postmoderna a narativismus – historie jako vyprávění II.

Postmodernismus jako teorie radikální plurality = ztráta hodnot a dějinných orientací?, mediální historiografie  

Literatura:

Zdeněk Beneš, Raně novověká historiografie. In Základní problémy studia raného novověku. Praha 2013, s. 615-648.

Zdeněk Beneš, Historiografie 19. století. In Základní problémy studia moderních a soudobých dějin. Praha 2014, s. 59-117.

Ernst Bernheim, Úvod do studia dějepisu. Praha 1932.

Marie Bláhová, Historiografie latinského kulturního okruhu ve středověku + Historiografie ve středověkých Čechách. In Staročeská kronika tak řečeného Dalimila 3, Praha 1995, s. 11-161.

Jan Horský, Formování moderní vědy. In Základní problémy studia raného novověku. Praha 2013, s. 649-669.

Frederik Jameson, Postmodernismus, neboli kulturní logika pozdního kapitalismu. Praha 2016.

Donald R. Kelley, Frontiers of history : historical inquiry in the twentieth century by Yale University, 2006.

                        Jde o třetí díl trojdílných dějin dějepisectví:

Faces of History. Hiystorical inquiry from Herodotos to Herder.

Fortunes of History. Historical inquiry from Herder to Huizinga

Druhý a třetí díl jsou dostupné v e-verzi v Národní knihovně Praha.

Též D. Kelley, Versions of History from Antiquity to the Enlightenment, tamtéž.  

František Kutnar – Jaroslav Marek, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Praha 1974 a 19771, 19922, 19973.

Ma r e k , Jaroslav: Proudy ve světové historiografii po druhé světové válce; B e n e š , Zdeněk: Jaroslav Marek o soudobém dějepisectví poloviny 20. století. ČMM CXXXVII/2018, č. 2, s. 365-400.