Sylabus
Historiografie
Historiography
Cílem kurzu je představit souhrnně dějiny dějepisectví v jejich komplexní šíři časové i tematické. Kurz sleduje v podstatě chronologickou linii s důrazem na historiografii 19. a 20.-21. století, s níž se studující budou ve své práci setkávat nejčastěji. V prvním semestru se výuka soustředí na období zhruba do poloviny 20. století, kdy se historie pozvolna utvářela jako „katedrová“, „univerzitní“ věda a filozofii dějin nahrazovala nová velká paradigmata dominantní ve společenských vědách (historismus, pozitivismus, marxismus, strukturalismus, psychoanalýza). Letní semestr se pak zaměří na období poválečné a soudobé historiografie, kdy se „velká paradigmata“ postupně rozkládala a byla nahrazována novými přístupy a metodami.
Kurz je standardně veden formou kombinace přednášky se seminářem / čtením – tedy samostatnou četbou studujících (referáty a diskuse).
• Podmínky atestace: Zápočet – pravidelná aktivní účast (s referátem)
• Zkouška – předložení seznamu prostudované odborné literatury (jednooboroví: min. 6 titulů, z toho min. 3 monografie, z nichž 1-2 by měly vycházet z literatury základní; dvouoboroví: min. 1 titul ze základní literatury, 2 tituly z literatury doporučené), na jehož základě bude vedena rozprava, prověřující základní orientaci v probíraných okruzích, schopnost zařadit směr/školu/osobu/dílo do souvislostí vývoje poznávání minulosti a prokázat orientaci v teorii a metodologii historické vědy, eventuálně ve vztahu k dalším vědeckým oborům, podoborům nebo polím výzkumu.
• Jednooboroví: Standardně jsou kladeny 2 otázky – jedna obecnější, druhá založená na některém z přednášených tematických okruhů a bližší samostatné volbě studující/ho na základě jeho / její četby; Dvouoboroví: 1 otázka obecnější založená na základní literatuře.
Zimní semestr
Blok A: „Předkatedrová“ historiografie a filozofie dějin 1) Úvod.
• Dějiny dějepisectví jako historická disciplína.
• Rozdělení referátů 2) Od dějepisectví starověku ke křesťanskému obrazu dějinnosti.
Referát: výběr ze starověkého dějepisectví 3) Středověké dějepisectví.
Referát: (výběr) Kroniky z doby pozdních Přemyslovců; kroniky doby Karla IV.; Husitské kroniky 4) Od humanistické erudice a kritiky k barokní historiografii v Evropě i v českých zemích;
Referáty: B. Balbín; P. Skála ze Zhoře, P. Stránský 5) Osvícenství: od erudice k „dějinám mravů“ a nové filozofii dějin (Vico, Voltaire, Condorcet, Herder; Eruditi vs. „filozofové“.
Referát: Vico – Nová věda; Herder: Filozofie dějin 6) osvícenská historiografie v českých zemích; historiografie v klášterech (Rajhrad); Dobner; Dobrovský; světové a kulturní dějiny kolem roku 1800
Referát: Kritické dějepisectví Gelasia Dobnera
Blok B: Formování „katedrové“ historiografie (19. stol.)
• 7) Francie mezi revolucí 1789 a Komunou. Guizot. Spory o Francouzskou revoluci – od De Maistra k Micheletovi. Nová filozofie dějin: A. Comte a pozitivismus.
Referát: A. Comte a pozitivismus nebo Jules Michelet 8) Německo 1. pol. 19. století: Romantismus, historismus, idealismus. Ranke, Profesionalizace historické vědy (Humboldtovy reformy), historické časopisy.
Referát: L. Ranke 9) Romantická historiografie v českých zemích. Woltmann, Jungmann.
Referát: „rukopisy“ (Dalibor Dobiáš)
+ F. Palacký a historiografie v českých zemích kolem poloviny 19. stol.
Referát: Dějepisectví Františka Palackého (J. Štaif, K. Činátl,…) 10) Francie a Německo 2. poloviny 19. století a kolem roku 1900. Pozitivní historická věda: H. Taine. Ustavování univerzitní historiografie a Revue historique; Sociologické výzvy: E. Durkheim
Ustavování univerzitní historiografie v Německu 2. pol. 19. století. Humboldtovy reformy a spory o podstatu historie; německý Historikerstreit a spory o Lamprechta; německá historická škola – G. Schmoller, M. Weber, W. Sombart; Wilhelm Dilthey, Jacob Burckhardt
• Referáty: Max Weber; Protestantská etika a duch kapitalismu;
• „Spor o Lamprechta“
• Jacob Burckhardt
• E. Durkheim
• 11. Gollova škola ; spor rukopisy a spor o smysl českých dějin;
Referáty: Spor o rukopisy; Spor o smysl českých dějin
LETNI SEMESTR
Fialové – doporučeno všem
Blok C – Formování „velkých“ paradigmat (marxismus, strukturalismus, psychoanalýza) 1)18. 2. Úvodní hodina; opakování, rozdělení referátů 2) Revue de Synthese a „škola“ Annales I., a II. generace. Strukturalismus, longue durée
Marc Bloch: Králové divotvůrci – výběr
Fernand Braudel: Longue durée/dlouhé trvání 3) Česká historiografie meziválečného a raného poválečného období ; J. Pekař, J. Šusta;
F. Kutnar: Malé dějiny brambor – výběr; Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu (zde zejm. pasáž o blouznivcích)
Z. Kalista: Století andělů a ďáblů – výběr; Tvář baroka – výběr 4) Marx a marxismus.
Milan Valach: Marxova filozofie dějin; výběr z knihy - historický materialismus v marxistické filozofii
Albert Mathiez/Albert Soboul: Francouzská revoluce – výběr z textů 5) Poválečný západní marxismus a neomarxismus.
Frankfurtská škola, E. Hobsbawm; E. P. Thompson; J. Habermas; „neomarxismus“ 6) Mezi marxismem a strukturalismem – česká poválečná historiografie.
Z. Nejedlý, F. Graus; J. Macek; O. Urban, M. Hroch, …
Fr. Graus: Živá i mrtvá minulost
Z. Nejedlý: Komunisté – dědici našich pokrokových tradic
O. Urban – Kapitalismus a česká společnost - výňatky 7) III. Generace Annales – „mentality“
Jacques Le Goff, Georges Duby, Philippe Ariès, …
E. Le Roy Ladurie: Karneval v Romansu – výběr z textů
E. Le Roy Ladurie: Montaillou, okcitánská vesnice – výběr z textů 8) Psychoanalýza; Psychohistorie a freudiánství: Erik H. Erikson a Norbert Elias
S. Freud: Ďábelská neuróza v 17. století ; Vzpomínka z dětství Leonarda da Vinci
Erik H. Erikson: Mladý muž Luther – úvodní kapitoly
Případně Norbert Elias: O procesu civilizace, vybrané kapitoly: Agresivita; Teorie civilizace
Blok D: Konec „velkých“ paradigmat; postmoderní výzvy 9) Změna atmosféry v 60. a 70. letech. Kritiky. L. Stone. Návrat vyprávění a postmoderní výzvy. Michel Foucault; diskurs a diskontinuita dějin
Foucault – Diskurs a epistémé (Diskurs) – obecné koncepty; příp. Dohlížet a trestat 10) Mikrohistorie / historická antropologie a počátky „nových kulturních dějin“
Giovanni Levi: On Microhistory
Clifford Geertz: úvodní kapitoly k Interpretaci kultur
Carlo Ginzburg: Benandanti, výběr z textů; Sýr a červi - úvod
Pavel Himl: Ďábel v síti byrokracie
Robert Darnton: Kočičí masakr 11) Jazykový obrat; od dějin pojmů a historické sémantiky ke kritické analýze diskursu
Josef Macek – k sémantice…
Jaroslav Ira – politické pojmy…
Michal Pullmann – „autoritativní diskurs“ a sémantika přestavby
Reinhart Koselleck: Begriffsgeschichte/n 12) Od women´s / men´s history k gender history.
J. W. Scottová: Gender, A Useful Category of
Anotace
Anotace kursu:
Předmět seznamuje studenty s vývojem historiografie a historického myšlení od doby zrodu evropské historiografie do současnosti. Soustřeďuje se na charakter a vývojové proměny metodiky historiografické práce, na povahu, strukturu a funkce historických textů, na sociokulturní kontext historiografie v jednotlivých obdobích a na charakteristiku vývoje metodologického a teoretického myšlení jako součásti celku historického myšlení. Součástí informační báze kursu je pochopitelně funkční thesaurus bibliografických a biografických údajů. Důraz je kladen na vývoj moderní a soudobé historiografie. Součástí výuky je interpretace základních (paradigmatických) textů pro jednotlivá období.
Při výkladu jednotlivých etap vývoje dějepisectví je důraz kladen na: 1) povahu historiografie v jednotlivých vývojových etapách a její sociokulturní zakotvení 2) postavení historiografie v systému vědění a její vztahy k jiným disciplínám 3) heuristiku, kritiku a techniku historické práce 4) hlavní osobnosti a díla a jejich začlenění do systému historického poznávání v jeho vývoji
Rozvržení kurzu (1. - 2. semestr): přednáška 1 - 2: Dějiny dějepisectví jako historická disciplína přednáška 3 - 5: Rétorický model dějepisectví (3./5. až 17./18. stol.) přednáška 6 - 8: Vědecké paradigma I. - Věda, osvícenství a racionalita přednáška 9 - 13: Vědecké paradigma II - Empiricko kritický model dějepisectví (18. stol. až poč. 20. stol.) přednáška 14 - 16: Vědecké paradigma III - "Nová historiografie" (hist. věda od školy Annales po současnost) přednáška 17 - 18 Postmoderní situace - postmoderní historie - posthistorie? Krize nebo nový počátek?
Literatura: a) základní
M. BLÁHOVÁ: Staročeská kronika tak řeč. Dalimila v kontextu středověké historiografie lat. kulturního okruhu a její pramenná hodnota. In Staročeská kronika tak řečeného Dalimila (3), Praha 1995.
Kol: Čítanka k dějinám dějepisectví I - IV, Praha 1983-1990 (skripta FF UK)
Andrzej F. Grabski: Dzieje historiografii, Poznań 20031, 2006 2.
G. G. Iggers - Q. E. Wang - S. Mukherjee: A Global Hiastory of Modern Historiography. Person Education Limited 2008. Něm. překl. Geschichtskulturen. Weltgeschichte der Historiographie von 1750 bis heute. Göttingen 2013.
R. Kožiak - J. Šuch - E. Zeleňák: Kapitoly zo súčasnej filozofie dejín. Bratislava 2009. (antologie textů)
J. MAREK - F. KUTNAR: Přehledn é dějiny českého a slovenského dějepisectví I. - II., Praha 1973 a 19771, 19972, 20093.
J. ŠUSTA: Dějepisectví evropského okruhu západního, Praha 19331, 19462.
J. Topolski: Od Achillesa do Beátrice de Planissoles. Zarys historii historiografii. Warszawa 1998. b) další literatura
Z. BENEŠ: Historický text a historická skutečnost, Praha 1993
Z. BENEŠ: Historický text a historická kultura, Praha 1995.
M. BENTLEY: Modern Historiography. An Introduction. London - N. Y. 1999, 2006.
V. I. BIBLER: Myšlení jako tvorba, Praha 1985
P. BURKE: Francouzská revoluce v dějepisectví. Praha 2004.
P. BURKE: Variety kulturních dějin. Brno 2006.
Geschichtsdiskurs, Bd. 1 - 5, Hrsg. W. KÜTTLER, J. RÜSEN, E. SCHULIN, Frankfurt (M.) 1993 a d. 1. sv. má podtitul Grundlagen und Methoden der Historiographiegeschichte, 2. sv. Anfänge modernen historischen Denkens, 3. sv. Die Epoche der Historiesierung (1997), 4 sv. Krisenbewusssein, katastropheerfahrungen und Innovationen 1880-1945 (1997), 5 sv. Globale Konflikte, Erinnerungsarbeit und Neuorientierungen seit 1945 (1999)
M. HAVELKA: Spor o smysl českých dějin, Praha 1995
G. IGGERS: Dějepisectví ve 20. století. Praha 2002.
K. KUČERA: Historie a historici, Praha 1992
J. MAREK: Jaroslav Goll, Praha 1991
J. MAREK: O historismu a dějepisectví, Praha 1992
Pop History. Milena Bartlová (ed.). Praha 2003.
D. Špelda, Proměny historiografie vědy. Praha 2009.
J. ŠTAIF: Historici, dějiny a společnost. Praha 1998.
J. ŠUCH: Narativny konstruktivismus Hydena Whitea a Franka Ankersmitha, Ostrava 2010.
M. VÖLKEL: Geschichtschreibung. Köln 2006.
L. VÖRÖS, Analytická historiografia versus národné dějiny. "Národ jako sociálna reprezentácia. Pisa 2010.
D. TŘEŠTÍK: Kosmova kronika. Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení, Praha 1968.
D. TŘEŠTÍK: Kosmas, Praha 19671, 19722.
D. TŘEŠTÍK: Mysliti dějiny, Praha 1999.
Podmínky atestací:
U testu či zkoušky se zkouší celková orientace v základních problémech spojených s vývojem a charakterem historiografie podle bodů 1 - 4 uvedených výše.