Anotace
Povinný kurz magisterské specializace Teorie a metodologie historické vědy; lze zapsat rovněž jako specializační přednášku
Cílem přednášky je seznámit student(k)y se základy dějin vědeckého myšlení a zasadit vědecké „objevy“, „novinky“ atd. do širších souvislostí dobového způsobu uvažování a argumentace, do specifické dobové „racionality“. Těžiště představuje období formování novodobé vědy mezi renesancí a 19. stoletím („od Koperníka a Vesalia k Darwinovi a Freudovi“).
V zimním semestru se zaměříme na obecné proměny oborů přírodovědných (hlavně kosmologie a obecně „biologie“) a zrození věd „humanitních“ a společenských a zmíníme také některé aspekty vědecko-technické revoluce 19. a poč. 20. století.
V letním semestru se zaměříme na dějiny medicínského myšlení i praxe.
Požadavky k atestaci:
Zápočet: alespoň 80% účast na přednáškách, schopnost poreferovat na základě přečtené literatury o jednom zvoleném tématu z přednášených okruhů (1 titul základní lit. včetně četby pramenné)
Zkouška: min. 2 tituly ze základní nebo 1 titul ze základní a 1 titul z doporučené literatury; 1 otázka bude obecného charakteru, druhá dle vlastní volby na základě jednoho z přednášených témat
Rozpis témat:
ZS: „Od Koperníka k Darwinovi“
I.-II. Úvod. Dějiny vědy jako předmět historiografického bádání. Antické základy vědy a vědění a jejich středověké dědictví ;
A. Kosmologická revoluce a vědy o neživé přírodě
III. Vědecká revoluce 16.-17. století; Mikuláš Koperník a počátky heliocentrických představ; Tycho Brahe, Johannes Kepler a Giordano Bruno
IV. Galileo Galilei; astronomie a fyzika 17.-18. století;
V. I. Newton a Kant-Laplaceova teorie vzniku vesmíru; vědy o původu země a paleontologie; okouzlení elektřinou
B. Od mechanismu k organismu. Vědy o živé přírodě.
VI. Od mechanismu (a karteziánského dualismu) k organismu: objev fenoménu „života“ ; galvanismus a mesmerismus (La Mettrie) – 17.-18. stol.
VII. Čas „systémů“ a počátky evolučního myšlení (18. a 19. století): Linné a klasifikace; Buffon, E. Darwin a „dějiny přírody“; Ch. Darwin (18.-19. stol.)
C: VIII.-IX. Věda v českých zemích 18. – 19. století
D. Zrození věd o lidské duši a společnosti
X.-XI. Sociologie, antropologie, psychologie a psychoanalýza (přelom 19. a 20. století) (případně Historiografie; Literární a biblická věda; jazykověda (18.-19. století))
Případně E. XII. Věda a průmyslová revoluce; vědecko-technická revoluce; sjednocování času.
LS: Dějiny medicínského myšlení a praxe (od hippokratovského modelu po lékařské školy 19. století)
• I. Úvod – medicína a historiografie; Galénovsko-hippokratovský model
• MEDICÍNA V EVROPSKÉM KONTEXTU
• II. Medicína 16.-19. století – obecné charakteristiky. Vesalius a zrození moderní anatomie. Nové vyšetřovací a léčebné postupy, nové obory a boj proti epidemiím; možnosti chirurgie
• III. „Oeconomia animalis“ od mechanismu k organismu: tělo - svět záhadných sil (anatomie, fyziologie a neurologie)
• IV. „Vášně duše“ a počátky psychiatrie a psychologie; počátky psychoanalýzy
• V. Tajemství počátku (embryologie a porodnictví)
• MEDICÍNA V ČESKÝCH ZEMÍCH 18./19. století
• VI. Tereziánská a josefinská organizace zdravotnictví a jeho výuky; nové instituce; špitály/nemocnice; univerzita
• VII. Lidé: profesionalizace lékařské péče, kariéry a role úředních lékařů a boj proti „fušerům“
• VIII. „Mefitická těla“ - Zdravotní policie a „hygienizace veřejného prostoru“; likvidace hřbitovů a „exodus zemřelých“
• IX. Zdravotnická osvěta a dietetika
• X. Porodnictví: báby a/nebo akušéři?
• XI. Vakcinace: jak vnutit lidem blaho, o které nestojí?
• XII. J. E. Purkyně a medicína 19. století
LITERATURA:
Literatura základní:
Břetislav FAJKUS, Filosofie a metodologie vědy. Vývoj, současnost a perspektivy, Academia, Praha 2005.
(Břetislav FAJKUS) jako Kolektiv autorů pod vedením Františka Čížka, Filosofie, metodologie, věda, Svoboda Praha 1969
Michel FOUCAULT, Archeologie vědění, Hermann & synové Praha 2002.
Michel FOUCAULT, Slova a věci, Computer press a. s. Brno 2007.
LUDMILA HLAVÁČKOVÁ - PETR SVOBODNÝ, Dějiny lékařství v českých zemích, Triton, Praha 2004
Zdeněk HORSKÝ - Miroslav PLAVEC, Poznávání vesmíru. Orbis, Praha 1962.
Zdeněk HORSKÝ, Kepler v Praze, Mladá Fronta, ed. Kolumbus, Praha 1980.
Zdeněk HORSKÝ, Koperník a české země. Soubor studií o renesanční kosmologii a nové vědě, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2011
Jan JANKO, Vědy o životě v českých zemích 1750-1950, Archiv AVČR, Praha 1997
Jan JANKO - Soňa ŠTRBÁ ŇOVÁ, Věda Purkyňovy doby, Academia Praha 1988.
Ivo KRAUS, Dějiny evropských objevů a vynálezů, Academia, Praha 2001
KRAUS, Ivo. Fyzika od Thaléta k Newtonovi: kapitoly z dějin fyziky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007.
KRAUS, Ivo. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Romantici a klasikové. Vyd. 1. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2009.
KRAUS, Ivo. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Století elektřiny. Vyd. 1. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2008.
Vladislav KRUTA, Med. Dr. Jiří Procháska (1749-1820). Život – dílo – doba, Praha 1956
VLADISLAV KRUTA, MIKULÁŠ TEICH, J. E. Purkyně, Praha, SZdN, 1962.
Thomas S. KUHN, Struktura vědeckých revolucí, OIKOYMENH Praha 1997.
Alexandre KOYRÉ, Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru, Vyšehrad Praha 2004.
Tomáš NEJESCHLEBA, Jan Jessenius v kontextu renesanční filosofie, Vyšehrad, Praha 2008.
Luboš NOVÝ a kol., Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století, Academia Praha 1961.
Karl Raimund POPPER, Logika vědeckého bádání, OIKYOMENH Praha 1997
Emanuel RÁDL, Dějiny biologických teorií novověku, díl I.: Od renesance na práh 19. století; díl II.: Dějiny evolučních teorií v biologii 19. století, k vydání připravili a poznámkami opatřili Tomáš Hermann, Anton Markoš a Zdeněk Neubauer, Academia Praha 2006.
EVA ROZSÍVALOVÁ, Život a dílo J. E. Purkyně, nakl. Československé akademie věd, Praha 1956
Zdeněk SERVÍT, Jan Marek Marci z Kronlandu, Praha 1989
LUDMILA SINKULOVÁ, Lékaři, stát a zdraví lidu. Z historie zdravotní služby v českých zemích, Praha 1959
LUDMILA SINKULOVÁ a kol.: Dějiny československého lékařství I., Praha 1965
Světové vynálezy v datech. Malé encyklopedie, Mladá fronta, Praha 1977.
Daniel ŠPELDA, Proměny historiografie vědy, Filosofia, Praha 2009
Pramenná četba – příklady:
Giordano BRUNO, Dialogy, Academia Praha 2008.
Giordano BRUNO, Magie, pouta a dialog renesančního filozofa, Argo, Praha 2007
René DESCARTES, Vášně duše, MF Praha 2002
GALILEI, Galileo. Dialóg o dvoch systémoch sveta. 1. vyd. Bratislava: Vyd. Slov. akad. vied, 1962.
GALILEI: Hvězdný posel. Překlad Alena Hadravová. Vydání první. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2016.
Charles DARWIN, - vydané dílo, nakl. Academia Praha
Jan JESSENIUS z JASENÉ, Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Prahe L. P. MDC, k níž byl přičleněn traktát o kostech, UK v Praze, Praha 2004
Julien OFFRAY DE LA METTRIE, Člověk-stroj, český překlad J. B. Kozáka in: Výbor z díla I., Praha 1958
Jiří PROCHASKA: Základy fysiologie člověka. 1. [část], (Vídeň 1797). 1. vyd. Praha: ČSAV, 1956. + Základy fysiologie člověka. 2. [sv.]. 1., (čes.) vyd. Praha: Academia, 1971.
Literatura doporučená:
PHILIPP BALL, Ďáblův doktor. Paracelsus a svět renesanční magie a vědy. Academia, Praha 2009.
BEDŘICH BAUMANN, Filozofické názory Jana Marka Marci (Příspěvek k dějinám našeho myšlení v 17. stol.), Rozpravy Československé akademie věd, roč. 67, Praha 1957
Thomas Bührke: Převratné objevy fyziky. Od G. Galileiho k L. Meitnerové. Academia, Praha 1999
Georges CANGUILHEM, La connaissance de la vie, Paris 1962
GEORGES CANGUILHEM, Les Aspects du vitalisme, in La connaissance de la vie, Paris 1952, s. 101-123
GEORGES CANGUILHEM, L´Homme de Vésale dans le monde de Copernic, in Etudes d´histoire et de philosophie des sciences, 7. vyd., Paris 1994
GEORGES CANGUILHEM, La formation du concept du réflexe aux XVIIe et XVIIIe siècles, Paris 1955.
David CANTOR ed., Reinventing Hippocrates, Aldenshot – Burlington – Singapore – Sydney 2002
JIŘÍ ČERNÝ, Jiří Procházka a dialektika v německé přírodní filosofii, Praha 1960.
Ivana ČORNEJOVÁ a kol., Jan Marek Marci z Kronlandu, Praha 1995
Robert DARNTON, Mesmerism and the End of Enlightenment in France, Cambridge, Massachussetts, Harvard UP 1968
Michel FOUCAULT, Zrození kliniky (1963), Červený Kostelec 2010
Peter GALLISON: Einsteinovy hodiny a Poincarého mapy, MF – edice Kolumbus, Praha 2005
MIRKO D. GRMEK – BERNARDINO FANTINI (eds.), Histoire de la pensée médicale en occident 3., Du romantisme à la science moderne, Laterza 1998 – Seuil 1999
Jiří GRYGAR, např. Vesmírná zastavení, Pyramida – Panorama, Praha 1990
Alena a Petr HADRAVOVI (překlad a editoři), Astronomie ve středověké vzdělanosti, VCDV AVČR a UK – Astronomický ústav AVČR, Praha 2003.
HEILBRON, J. L. Galileo. Oxford University Press, 2010.
LUDMILA HLAVÁČKOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ, Jan Theobald Held (1770–1851). Život a působení pražského lékaře, rektora Univerzity Karlovy, UK Praha 1972
LUDMILA HLAVÁČKOVÁ – EVA ROZSÍVALOVÁ, Studium a přednášky na lékařské fakultě pražské univerzity v letech 1690–1848, Praha 1984
LUDMILA HLAV