Syllabus
* Základní informace a metodologická východiska
Přednáška a seminář č. 1 (úvodní) 1. Představení průběhu semestru 2. Vymezení metodologických přístupů a základních pojmů:
Socialistická diktatura, nikoliv totalita (panství jako sociální praxe)
Ideologie, diskurzy, politická rozhodnutí, každodennost a lokální veřejnost
Menšiny a menšinovost. Vytěsnění, integrace a asimilace
K metodám a pramenům - písemné prameny a orální historie
K terminologii - Sudety, Němci, cikáni
* I. Etnická očista jako pilíř poválečného Československa
Přednáška a seminář č. 2
Poválečné Sudety
Poválečné pohraničí se stalo laboratoří národní a sociální revoluce. Změny, které se tu v prvních letech po válce odehrály, často předcházely změnám celostátním, a to ve vyhrocenější, dobře zachytitelné, podobě. Vedle konsenzu i rozporů ohledně programu pro pohraničí po válce se dotkeneme i tamní každodennosti (jež se od programu a plánů mnohdy značně lišila) i mediální a literární reflexe, jež se často pohybovala na pomezí programu a popisu reality.
* Texty
? Dva projevy Edvarda Beneše z roku 1945 (Tábor) a 1947 (Karlovy Vary), In: Beneš, Edvard; Odsun Němců z Československa, Praha 1996
? Gottwald, Klement; Vybudujeme šťastný život v českém pohraničí, 17. března 1946, In: Gottwald, Klement, Spisy XII, 1945-1946, Praha 1955, str. 344-348
? Dekret presidenta republiky č. 27/1945 Sb. ze dne 17. července 1945 o jednotném řízení vnitřního osídlení
? Programové prohlášení Osídlovacího úřadu v Praze, in: Čapka, František, Slezák, Lubomír, Vaculík, Jaroslav; Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce, Brno 2005, str. 262-266
? Dobudujeme naše pohraničí. Osnova a materiál pro veřejné schůze a besedy v pohraničí, Sbírka referentského materiálu č.5, Praha 1948
Přednáška a seminář č. 3
?Odsun"
Nucené vysídlení Němců z českých zemí je natolik komplexním tématem, že nemá smysl podrobně probírat jeho kořeny a průběh. Protože ho ale pro porozumění tématu této specializační přednášky nelze zcela vynechat, zastavíme se u jeho reflexe v rámci světové i domácí historiografické produkce i u nejnovějších odborných diskuzí o tématu
* Texty (povinně k přečtení pouze jeden)
Ther, Philipp; A century of forced migrations, in: Ther, Philipp - Siljak, Ana (hg.); Redrawing Nations. Ethnic Cleansing in East-Central Europe, 1944-1948, Lanham aj. 1997, str. 43-72
Kolář, Pavel; Vertreibung zwischen nationaler Meistererzählung und Deutungspluralität, in: Zeitschrift für
Geschichtswissenschaft, Jg. 53/2005, Heft 10, str. 925-940
Staněk, Tomáš - Arburg, Adrian von; Organizované divoké odsuny? Úloha ústředních státních orgánů při provádění ?evakuace" německého obyvatelstva (květen až září 1945), in: Soudobé dějiny, roč. XII, 3-4/2005, str. 465-533
Přednáška a seminář č. 4
Hranice etnického společenství
Z hospodářských, politických i nacionálních důvodů nebylo možné vysídlit veškeré německy hovořící obyvatelstvo. Politické i mediální zápasy okolo přípustné velikosti a podoby zůstavší německé men šiny, jakož i legislativa určující, kdo smí zůstat a jaké bude mít postavení v rámci nového národního státu, jsou zcela zásadním svědectvím o převažující ideologii a určujících diskurzech v poválečné české společnosti.
* Texty
Dekret presidenta republiky ze dne 19. května 1945 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů (§ 6), Dekret presidenta republiky ze dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, Ústavní dekret presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské (§ 1 a 5) a Dekret č. 108 ze dne 25. října o konfiskaci nepřátelského majetku
Články a pamflety týkající se zůstavších Němců z let 1945-1947
Příběh Liselotte Židové, in: Schneider, Miroslav - Scholl-Schneider,Sarah -Spurný, Matěj; Sudetské příběhy (vyhnanci-starousedlíci- osídlenci), Praha 2010
Státní příslušnost německy mluvících židů (1946)
Přednáška a seminář č. 5
Reemigranti v českých zemích (1945-1950): slovanští bratři nebo nespolehlivé živly?
Potomci českých emigrantů, kteří se během staletí usídlili na Ukrajině, v Rumunsku a dalších zemích, byli po válce zváni zpět - aby nahradili někdejší německé dělníky a hospodáře a aby posílili český živel. Navzdory nacionálnímu patosu, s nímž byli vítáni, se řada z nich, ať už kvůli jazykovým problémům nebo odlišné sociální a kulturní identitě, záhy dostala do pozice cizorodých, podezřelých a nespolehlivých živlů.
* Texty
Ústavní zákon ze dne 12. dubna 1946 o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti (důvodová zpráva), NA, f. 315/1 (ÚPV), k. 725, sg. 762/2 a zákon o přiznání hospodářských a právních úlev krajanům vracejícím se do vlasti (důvodová zpráva), 19. března 1946 (NA, f. 315/1 (ÚPV), k. 725, sg. 762/2/1)
Karas, František; Volyňští Čechové, vydatná posila našeho národního života, in: Svobodné Slovo 21. listopadu 1946 (přetištěno in: Věrná stráž roč. I, 20.12.1946, str. 12)
Rezoluce delegátů národních správců a zemědělských a živnostenských podniků a rodinných domků, zúčastněných na konferenci konané dne 2. září 1945 v Litoměřicích za účasti 1620 delegátů, publikováno in:
Nosková, Helena; Návrat Čechů z Volyně: Naděje a skutečnost 1945-1954, Praha 1999, str. 91-93
Dokument ke kauze střelínských Čechů ze západních Čech (NA, f. 315/1 (ÚPV), k. 1026, sg. 1361/7)
* II. Od revoluce k obnovení pořádku
Proměny vztahu diktatury KSČ k menšinám v letech 1948-1960
Přednáška a seminář č. 6
Stalinismus, emancipace a národnostní otázka
Vztah stalinského Sovětského Svazu k národnostní a menšinové problematice je krajně rozporuplný: od podpory emancipace desítek národností, jež byly v carském Rusku zcela marginalizované, až po brutální etnické deportace a čistky. Měly tyto různé tváře politiky vůči etnickým menšinám určité ideologické zdůvodnění? Nebo se jedná jen o projevy čirého pragmatismu, legitimizované nanejvýš krátkodobými zájmy? A nakolik diktatura KSČ v období stalinismu odvozovala svůj postoj k problematice etnických menšin od sovětského vzoru?
* Texty (povinně Slezkine a jeden z pramenů - buď Stalinovy texty nebo Kopecký)
Slezkine, Yuri; The Soviet Union as a Communal Apartment, in: Fitzpatrick, Sheila (ed.); Stalinism - New Directions, London/New York 2000, 313-347
Stalin, Josef V.; Marxismus a národnostní otázka (1913) In: Marxismus a národnostní a koloniální otázka, Praha 1952, číst str. 52-57 (závěr stati), Stalin, Josef V.; K pojetí národnostní otázky (1921) In: Marxismus a národnostní a koloniální otázka, Praha 1952, str. 102-106 a Stalin, Josef V.; O úchylkách v národnostní otázce (1930) In: Marxismus a národnostní a koloniální otázka, Praha 1952, str. 227-236
Kopecký, Václav; Za socialistické vlastenectví a proletářský internacionalismus, Praha 1952
Přednáška a seminář č. 7
Od marginalizace k integraci? (1) Ideologická východiska a politické změny ve vztahu k německé menšině (1949-1953)
Zatímco ještě po celý rok 1948 se politika vůči německému obyvatelstvu nesla v duchu poválečné radikální očisty a diskriminace, nastal již v roce následujícím prudký obrat, po němž můžeme sledovat ústup od diskriminačních opatření zůstavší německé menšiny a dokonce snahu o nápravu některých křivd z předchozího období. Velmi dobře se proměna dá sledovat i na přístupu k otázkám vracení státního občanství Němcům, kde můžeme sledovat postupný přechod od snahy bránit co největšímu počtu Němců v jeho získání přes benevolentní přístup až po povinné kolektivní navrácení občanství všem Němcům na československém území. Jaké jsou kořeny těchto proměn a co jsou jejich hlavní důsledky?
* Texty
Rozhovor ministra Noska pro MF, bez datace a Přesun a rozptyl Němcůz pohraničních okresů do vnitrozemí, oběžníky MV, 1947-1948 (vše NA, f. 850 (AMV-Nosek), k. 254)
Osnova vládního nařízení o vrácení československého státního občanství osobám národnosti německé a maďarské, 6. dubna 1948 (NA, f. 315/1, UPV, karton 725, sg. 762/1/4) a Vládní nařízení ze dne 29. XI.1949, 252 Sb. o vrácení československého státního občanství osobám německé národnosti a důvodová zpráva k nařízení (NA, f. 315/1, UPV, karton 725, sg. 762/1/4a) a zákon č. 34 o kolektivním udělení čs. státního občanství Němcům z 24. dubna 1953
Zacházení s osobami německé národnosi - konfiskace a příděl rodinných domků, 1950 (NA, f. 850 (AMV-Nosek), k. 254, sl. Odsun I)
Přednáška a seminář č. 8
Od marginalizace k integraci? (2) Každodennost a vyjednávání o přístupu k Němcům na místní úrovni
Zatímco ideologická východiska i konkrétní politika vůči příslušníkům německé menšiny se značně proměnily, je na místní úrovni, v rámci každodenních vztahů českých úředníků, lokálních funkcionářů, zaměstnavatelů či sousedů možné sledovat řadu kontinuit s předchozím obd
Annotation
Kurz bude na příkladu tří značně odlišných menšinových společenství ukazovat kontinuity i proměny vztahu české společnosti k okrajovým skupinám a menšinovosti v období nástupu a stabilizace diktatury KSČ, a to na úrovni ideologie a diskurzů, politických rozhodnutí i každodennosti.
Rok 1948 je tradičně považován za zásadní mezník mezi obnovenou (byť omezenou) demokracií a komunistickou diktaturou. První z obou období bývá spojováno s vládou práva a pluralitou, druhé naopak s násilím a útlakem. Nejen na vztahu k německé menšině, ale i na dalších aspektech vývoje poválečného pohraničí, se ovšem dá demonstrovat, nakolik byla násilná praxe očisty společnosti od "nežádoucích", jež právo využívala ryze instrumentálně, charakteristická již před rokem 1948. Vztah k romské menšině v českých zemích sice do jisté míry potvrzuje rok 1948 jako mezník (byť ve smyslu posunu od segregace k integraci), naopak ale relativizuje zdánlivou monolitičnost následujících dvanácti let socialistické diktatury, jež ve vztahu k Romům prošla v polovině padesátých let radikální proměnou od emancipativní k restriktivní politice. Reemigranti, zvláště volyňští, pak zajímavě dokreslují problematiku poválečného vymezování "české společnosti", tedy toho, kdo do ní patří a kdo již nikoli. Vztah k menšinám nebude prezentován jako soubor politických rozhodnutí a norem, ale jako soustavné vyjednávání mezi ústředními politickými aktéry, lokálními funkcionáři, veřejností a menšinovými společenstvími. To umožní vykreslit i léta diktatury KSČ plasticky a ukázat společnost jako rozhodujícího aktéra - nikoliv jako pouhou oběť všemocné "totality".