Albrecht z Valdštejna - jeho sedm životů
Sylabus ke specializační přednášce
Letní semestr 2013/2014
Antonín Kostlán
Místo a čas konání:
FF UK (nám. Jana Palacha 2, Praha 1), místnost č. 200, pondělí 17:30-19:05
Kódy v informačním systému:
AHS444V02 PVP 3 - Kv
AHSV00630 PVP 2 - Z
AHSV00629 PVP 1 - Zk
AHSV00628 SP - Kv
Email: kostlan@seznam.cz
Konzultační hodiny: individuálně dle domluvy.
Anotace:
Osobnost Albrechta z Valdštejna (1583-1634) je v současném českém historickém bádání vázána především na jeho tradiční a konvenční obraz formovaný politickými a vojenskými dějinami raného novověku. Přednáška nabídne pohled na tuto osobnost v rámci sedmi různých, méně obvyklých interpretačních rámců (tzv. ekonomie sociálního jednání, dějiny mentalit, hospodářské dějiny, fenomén vojenského podnikatelství, analýza mediálního diskursu, Valdštejn jako součást německého a českého národního mýtu). Obraz, který se tu z různých úhlů pohledu bude skládat, je často natolik disparátní, že se místy zdá, jako by se týkal životů sedmi různých osobností.
Cíl předmětu:
Hlavním cílem přednášky je rozšířit znalosti studentů o vývoji v raném novověku, a to nejen z hlediska válečného vývoje, se kterým bývá postava Albrechta z Valdštejna především spojována, ale i prizmatem dynamických proměn společenského, ekonomického i kulturního života českých zemí. Zvláštní důraz bude věnován i rozvíjení valdštejnské tradice v pozdějších staletích. Přednáška klade důraz na českou problematiku, avšak zároveň přibližuje i středo- a celoevropskou perspektivu. Součástí cyklu bude i obeznámení s metodologickými trendy a rozdílnými interpretacemi probíraných otázek.
Sylabus: 1) Valdštejn jako investor do vlastního osudu: Interpretace životních osudů Albrechta z Valdštejna se obrací k tomuto významnému mocenskému činiteli 17. století s cílem najít vzájemné vazby mezi jeho politickými, ekonomickými a vojenskými aktivitami a mechanismy jeho společenského vzestupu (resp. poklesu). Jeho život je tu z tohoto hlediska sledován v rámci čtyř životních etap: období od narození do třicetileté války (1583-1618/20); období jeho pobělohorského zapojení do vítězných struktur (1620-1625); období jeho prvního generalátu: (1625-1630); období jeho druhého generalátu a zavraždění (1631-1634).
Doporučená četba: Antonín KOSTLÁN: Albrecht z Valdštejna jako investor do svého vlastního osudu. Ekonomické aspekty jedné raně novověké kariéry, in: Eliška Fučíková (ed.), Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae? Praha 2007, s. 38-61. 2) Valdštejn jako osobnost - limity poznání: Jaký byl Valdštejn jako osobnost? Máme vůbec po ruce prameny a nástroje, jak to odhalit? Byla jeho mladická konverze ke katolicismu jen vypočítavým kalkulem, nebo pramenila z osobní potřeby? Prozradí nám něco o jeho vnitřním světě ideové koncepce, které tušíme za jeho velkolepými stavebními projekty (Valdštejnský palác v Praze, Jičín aj.)? Odkud pramenila jeho víra v astrologii? Byl integrální osobností nebo osobou cloumanou duševními a pohlavními chorobami?
Doporučená četba: Petr HADRAVA - Alena HADRAVOVÁ, Astronomická symbolika Valdštejnského paláce, in: Eliška Fučíková (ed.), Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae? Praha 2007, s. 149-157. 3) Valdštejn jako reprezentant válečné ekonomiky: Vypuknutí třicetileté války s sebou ve střední Evropě přineslo posílení osobních vertikálních vazeb a pro mocensky silné činitele v hospodářské oblasti řadu možností dosud nevídaného kořistnictví. Valdštejn se na něm účinně podílel (konfiskace, těžení z mincovní inflace aj.), ale dokázal jej využít i k vybudování ojedinělé rozsáhlé, autonomní a prosperující domény (frýdlantské vévodství). Byl v tomto ohledu typickým představitelem své doby nebo naprosto výjimečnou veličinou?
Doporučená četba: Petr ČORNEJ: Vliv pobělohorských konfiskací na skladbu feudální třídy, in: Acta Universitatis Carolinae - Philosophica et historica 1, Praha 1976, s. 165-194. 4) Valdštejn jako válečný podnikatel: Ve výčtu Valdštejnových vojenských vítězství či porážek zaniká do jisté míry fakt, že byl jedním z nejvýznamnějších válečných podnikatelů - kondotiérů své doby a byl spojen s vrcholným rozkvětem žoldnéřského typu armády. Ten si s sebou přinášel specifické formy komunikace nejen s nepřítelem, ale i s domácím obyvatelstvem a s politickou sférou, jakož i těžko proniknutelnou mentalitu se svébytnou etikou, religiozitou a vztahovými normami.
Doporučená literatura: Matthias PFAFFENBICHLER: Valdštejn jako vojenský podnikatel, in: Eliška Fučíková (ed.), Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae? Praha 2007, s. 263-270. 5) Valdštejn jako VIP 17. století: Nejpozději od roku 1625, kdy poprvé stanul v čele císařského vojska, stal se Albrecht z Valdštejna vítaným předmětem zájmu dobových médií (noviny, letáky, pamflety, publicistické edice dokumentů, písně aj.). Jeho dramatické zavraždění pak z něj udělalo jednoho z nejvýznamnějších mediálních hrdinů raného novověku. Podobně jako jiní jeho současníci byl si i on sám vědom důležitosti publicistických nástrojů pro ovlivňování názorů veřejnosti.
Doporučená četba: Zdeněk ŠIMEČEK: Novinové zpravodajství v období třicetileté války, in: Počátky novinového zpravodajství a novin v českých zemích (do devadesátých let 18. století). Brno 2011, s. 185-197. 6) Valdštejn a Římská říše národa německého: V české tradici bývá Valdštejn tradičně hodnocen jako důležitý hráč na domácí půdě a bývá často přehlížen fakt, že se záhy po roce 1625 stal rovněž i jedním z hlavních určujících mocenských činitelů v rámci tehdejší římskoněmecké říše. Vzrůst jeho tamního významu byl příčinou jeho první pádu v roce 1630 a ovlivnil i jeho druhý pád a formu jeho definitivního odstranění z mocenské sféry. Zejména pod vlivem slavného dramatu Fridricha Schillera byl v 19. a 20. století považován za významnou postavu německých národních dějin a teprve poslední půlstoletí přineslo korekci tohoto jeho obrazu.
Doporučená četba: Christoph KAMPMANN: Vídeňský dvůr a Valdštejnův pád. Říšské právo a politická trestní justice v 17. století, in: Folia Historica Bohemica 19, 1998, s. 117-146. 7) Valdštejnův "druhý život" očima českého prostředí: Ani po smrti Valdštejn nevymizel z české národní paměti a je v ní dosud velmi silně přítomen. V nahlížení na něj se tu však tradičně pojí obdiv s různě formulovanými výhradami a odsudky, což se projevuje jak v dílech historiků (zejména Josef Pekař, Zdeněk Kalista, Josef Janáček, Josef Polišenský, Josef Kollmann), tak i v umělecké reflexi (např. Jaroslav Durych, František Zavřel, Frank Wollmann, Oldřich Daněk aj.). Kontroverzně je vnímán i v polistopadovém společenském diskursu (viz např. diskuse z počátku 90. let, zda je valdštejnský palác vhodným sídlem pro Senát Parlamentu ČR).
Doporučená četba: Jaroslav PÁNEK: Proměny obrazu Albrechta z Valdštejna (Evropské téma v české perspektivě sedmi desetiletí: 1934-2007) , in: Eliška Fučíková (ed.), Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae? Praha 2007, s. 23-37.
Atestace a podmínky pro jejich udělení:
• Zápočet: účast na přednáškách, aktivní zapojení formou diskuse nebo eseje (cca 3 s.).
• Kolokvium: účast na přednáškách, rozprava o vybraném segmentu probírané látky.
• Zkouška: účast na přednáškách, prostudování vybraných titulů k tématu dle vlastní volby (na základě osobní domluvy s přednášejícím).
Doporučená literatura:
Joachim BAHLCKE - Christoph KAMPMANN (eds): Wallensteinbilder im Widerstreit. Eine historische Symbolfigur in Geschichtsschreibung und Literatur vom 17. bis zum 20. Jahrhundert. Köln - Weimar - Wien 2011.
Pavel BALCÁREK: Ve víru třicetileté války. Politikové, kondotiéři, rebelové a mučedníci v Zemích české koruny. České Budějovice 2011.
Jan BAŽANT - Nina BAŽANTOVÁ: Valdštejnský palác v Praze. Největší barokní rezidence ve střední Evropě. Praha 2011.
Václav BŮŽEK - Pavel KRÁL (eds): Aristokratické rezidence a dvory v raném novověku. České Budějovice 1999.
Alessandro CATALANO: Zápas o svědomí. Kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598-1667) a protireformace v Čechách. Praha 2008.
Ivana ČORNEJOVÁ - Jiří MIKULEC - Vít VLNAS: Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618-1683. Praha 2008.
Steffan DAVIES: The Wallenstein figure in German literature and historiography 1790-1920. Leeds 2010.
DOCUMENTA Bohemica bellum tricenale illustrantia. II-V. Praha 1972-1977.
František DVORSKÝ: Albrecht z Valdštejna až na konec roku 1621. Praha 1892.
Anton ERNSTBERGER: Wallenstein als Volkswirt im Herzogtum Friedland. Reichenberg 1929.
Anton ERNSTBERGER: Hans de Witte. Finanzmann Wallensteins. Wiesbaden 1954.
Robert J. W. EVANS - T. V. THOMAS (eds), Crown, Church and Estates. Central European Politics in the Sixteenth and Seventeenth Century, London 1991.
Jindřich FRANCEK: Navzdory závisti. Životní příběh Albrechta z Valdštejna. Praha 2007.
Eliška FUČÍKOVÁ (ed.): Valdštejn. Albrecht z Valdštejna, Inter arma silent musae? Praha 2007.
Anton GINDELY: Waldstein während seines ersten Generalats im Lichte der gleichzeitigen Quellen 1625-1630. I-II. Prag - Leipzig 1886.
Mojmí