Dějiny pojmů a idejí

Anotace

Dějiny pojmů a idejí doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D.

Anotace:

Kurs je věnován jedné z tradičních disciplin dějepisného bádání, jež je - z hlediska formální logiky, pravda, chybně, leč tradičně - nazývána jako "dějiny pojmů a idejí" (z něm. prostředí: "Begriffs- und Ideengeschichte", ve francouzském prostředí se zčásti kryje s: "histoire intelectuelle"). Kurs se zabývá jak (1.) teoretickými otázkami povahy badatelova pojmosloví, tak (2.) otázkami povahy a pojmosloví (idejí), v němž mysleli lidé studované doby, a konečně (3.) budou představeny konkrétní badatelské postupy a závěry dějepisu pojmů a idejí na příkladech z oblasti dějin náboženského, společensko-politického a přírodovědného myšlení.

Požadavky ke zkoušce:

Ukončeno pro studenty FF UK kolokviem (popř. možno ukončit zkouškou), pro studenty FHS UK ukončeno zápočtem na základě individuální práce a rozhovoru o ní.

Sylabus:

(1.) Teoretická část, noetické a epistemologické úvahy:

(1a) Příklad filosofického pojednání vzniku pojmosloví, pojmoslovných soustav, problém vztahu Pojmy - symboly, pojmy - hodnoty (příklady řešení: E. Cassirer, M. Novák). Problematika vztahu pojmů a "diskursivních praktik", poměr metod "dějin pojmů" a metod "archeologie vědění" (M.Foucault).

(1b) Úloha pojmosloví v "kulturních vědách": "formální sociologie", (G. Simmel), teorie "ideálních (čistých) typů" (M. Weber),

(2.) Úvahy dějezpytu o povaze pojmosloví studované doby, rozbor metod a postupů v dějinách pojmů a idejí:

(2a) Úvahy dějepisců o pojmosloví jako předmětu dějepisného zájmu (příklad: L. Febvre - "outillage mental", F. Kutnar - "struktura historického pojmosloví").

(2b) Idea v dějinách: (relativní) ahistoričnost a nadindividuálnost idejí (pojmů) a dějinné "danosti": poměr idejí (pojmů) k dobovému stylu myšlení, tj. problém pojednávaný v nejrůznějších podobách: K. R. Popper - poměr "světa 2" a "světa 3", pojem v rámci "paradigmatu" vědy (příklad: Th. S. Kuhn), pojem v rámci mentalitních daností (L. Febvre - "outillage mental), příklad dějepisného rozboru "stylu myšlení" - J. Huizinga, "symbolismus" pozdního středověku, poměr ideje (pojmu) k "duchu doby" (přiklad: diskuse J. Pekař, J. Slavík, T. G. Masaryk, E. Rádl), příklad filosoficko-theologický: Písmo a "světový názor" doby (R. Bultmann); "pojem" a "diskursivní formace" (M. Foucault); "pojem" a historická sociokulturní analýza "vědění" (P. Burke).

(2c) Idea (pojem) a vývoj: Poměr novokantovství ku novohegelianismu, otevírání nových duchovních dimensí v procesu imanentního vývoje ducha (E. Cassirer, příklad český: M. Novák), příklady historicko-sociologického pojednání vývoje idejí: Příbuzenství volbou ("Wahlverwandtschaft" - M. Weber, E. Troeltsch), postupné "odkrývání" ideje v dějinách a možnosti jeho dějepisného pojednání (E. Troeltsch, reakce J. Pekaře na jeho pojetí), dějiny pojmů jako dějiny procesů (J. Slavík).

(2d) idea (pojem) a její působení v určité společnosti a kultuře, "funkce", "úkon" pojmů: "sociologická produktivnost" (E. Troeltsch), "úkonnost pojmů" (F. Kutnar), sémantický rozbor V. Macury, možnosti pohledů z hlediska dnešní sociální a kulturní antropologie (C. Geertz, P. Bourdieu).

(3e) Poměr "pojmů" a "idejí" k "dějinným danostem" vede k otázce dějepiscova zájmu o vědomí či naopak o věci nevědomé, nereflektované ve studované době (příkladu diskusí J. Pekař - E. Rádl, řešení Z. Kalisty,; ve francouzském dějepisectví L. Febvre - M. Bloch, J. Le Goff, nověji diskuse: R. Chartier - R. Darnton, dále pak reakce na C. Ginzburga).

(3.) Příklady dějepisného zájmu o pojmosloví (ideje) v minulých dobách, příklady uplatnění svrchu vymezených postupů:

(3a) Pojem "ducha", "duše", jejich náboženský a jejich přírodovědný význam.

(3b) Pojem "prostoru" a "místa", přírodovědný význam a kulturní dopady.

(3c) Pojem "národa", jeho kulturní a politický význam.

Literatura (uváděna jen ta, ze které odvozuji základní ráz pojednání problému):

Z. Beneš, Pojmy jako předmět historiografického studia (Příklad: Gollova historická škola a její zakladatel), in: ČČH XCII, 1995.

R. Bultmann,Ježiš Kristus a mytologie, Praha 1995.

P.Burke, A Social History of Knowledge, Cambridge 1997. (Práce má i německou podobu: P. Burke, Papier und Marktgeschrei. Die Geburt der Wissensgesellsachaft, Berlin 2000).

E. Cassirer, Filosofie symbolických forem, I, II, Praha 1996.

E. J. Dijksterhuis, Die Mechanisierung des Weltbildes, Berlin - Göttingen 1956.

R. Eßer, Historische Semantik, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s.281-292,@LH 6

L. Febvre, La probleme de l'incroyance au 16e siecle. La religion de Rabelais. Paris 1968.

M. Foucault, Archeologie vědění, Praha 2002.

M. Havelka (vyd.), Spor o smysl českých dějin 1895-1938, Praha 1995.

M. Havleka, Max Weber a počátky sociologie náboženství, in: M. Havelka (vyd.), Max Weber, Sociologie náboženství, Praha 1998, s. 13-115.

M. Havelka, Dějiny a smysl, Praha 2001.

J. Horský (vyd.), Kulturní a sociální skutečnost v dějezpytném myšlení. Příspěvky k dějinám českého dějepisectví doby Gollovy školy, Ústí n . L. 1999.

J. Horský, "Mystika" a "magie". Úvahy o možnostech uplatnění kulturně dějinné klasifikace v dějezpytné práci, in: Lidé města 2/1999, s. 5/22.

R. Chariter, Intelectual history or sociocultural history? The French trajectories, in:E. La Capra - S. Kaplan (ed.), Modern European Intellectual History, Itaca - London 1982.

R. Chartier, Au bord de la falaise. L'histoire entre certitudes et inquiétude, Paris 1998.

G. Iggers, Linguistische Wende im Geschichtsdenken und in der Geschichtsschreibung, in: Geschichte und Gesellschaft 21, 1995, s. 557-579.

R. Chartier, New Cultural History, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s. 193-205.

G. G. Iggers, : Dějepisectví ve 20. století, Praha 2002.

Z. Kalista, Cesty historikova myšlení, Praha 2002.

R. Koselleck, Vergangene Zukunft. Zur Semantik geschichtlicher Zeiten, Frankfurt a. M M. 2000.

A. Koyré, From the Closed World to the Infinite Universe, Baltimore 1957.

Th. S. Kuhn, The Copernican Revolution. Planetary Astronomy in the Development of Western Thougtht, 1. vyd. New Yokr 1957.

Th. S. Kuhn, Struktura vědeckých revolucí, Praha 1997.

F. Kutnar, Základní otázky historického pojmosloví, in: A. Kostlán (vyd.), Druhý sjezd československých historiků (5.-11. října 1947) a jeho místo ve vývoji českého dějepisectví v letech 1935-1948, Praha 1993, s. 229-235. Spojit s:

J. Mittelstrass, Die Rettung der Phänomene, Berlin 1962

L. Schorn-Schütte, Neue Geistesgeschichte, in: Joachim

EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s. 270-280.

J. Slavík, Historické pojmosloví, in: A. Kostlán (vyd.), Druhý sjezd československých historiků (5.-11. října 1947) a jeho místo ve vývoji českého dějepisectví v letech 1935-1948, Praha 1993, s. 229-235. Spojit s: 219-228.

E. Troeltsch, Die Soziallehren der christlichen Kirchen und Gruppen, 1. vyd. Tübingen 1912.

M. Weber, Die protestantische Ethik und der "Geist" des Kapitalismus, Hgb. und eingeleitet von Klaus Lichtblau und Johannes Weiss, Beltz Athäneum Verlag, Weinheim, 2. vyd. 1996. Česky v: Max Weber, Metodologie, sociologie a politika, vyd. M. Havelka, Praha 1998. Obsahuje mj. český překald Weberových pojednání: Objektivit

G. Webr, Esoteriche Christentum von der Antik bis zum Gegenwart, Klett-Cotta Verlag Stuttgart 1995.

Literatura k části 3.bude upřesněna na přednáškách.