Syllabus
3. října
Úvodní hodina, informace ke kurzu. Studium mezinárodních vztahů ve dvacátém století. Základní pojmy a problémy. 10. října
Mezinárodní vztahy na prahu první světové války: věk impérií. Velká válka a proměna světového řádu. 17. října
Pařížská mírová konference. Versaillský mír a poválečné uspořádání světa 24. října
Mezinárodní organizace a systém kolektivní bezpečnosti 31. října
Meziválečný realismus a kritika Versailles 7. listopadu
Meziválečný světosystém a marxistická kritika liberalismu 14. listopadu
Sovětský svaz a role komunistického hnutí v mezinárodních vztazích. Komunistická internacionála jako alternativního systému mezinárodních vztahů. Liga proti imperialismu 21. listopadu
Mezinárodní vztahy v Severní a Jižní Americe. Proměny Monroeovy doktrína a meziamerické vztahy před studenou válkou 28. listopadu
Impéria v meziválečné době. Transimperiální vztahy mezi spoluprací a soupeřením 5. prosince
První krize Versailleského mírového systému. Vliv velké hospodářské krize na mezinárodní vztahy. Konec kolektivní bezpečnosti 12. prosince
Evropa a svět na cestě k druhé světové válce. Španělská občanská válka v mezinárodních souvislostech. Politika appeasementu 19. prosince
Mezinárodní vztahy v době druhé světové války. Německá vize sjednocené Evropy 2. ledna
Poválečný vývoj ve světě, počátky studené války a dekolonizace. Interpretace vzniku nového mezinárodního systému
Annotation
Cílem kurzu je zhodnocení vývoje mezinárodních vztahů v první polovině dvacátého století: na prahu a během první světové války, mezi dvěma světovými válkami, v průběhu druhé světové války a v období bezprostředně následujícím (zhruba do r. 1950).
Kurz představí mezinárodní vztahy v první polovině dvacátého století perspektivou rozdílných teorií mezinárodních vztahů. Pozornost bude věnována zejména Evropě, zpravidla ovšem v globálním kontextu a opomenuty nebudou ani vztahy v dalších částech světa (role Spojených států v mezinárodním systému, dění v koloniích).
Kurz je primárně určen studentům navazujícího magisterského studijního programu Historie-obecné dějiny.
Jednotlivé hodiny sestávají z přednáškové části, kdy vyučující představí látku dané hodiny, a z části seminární, v níž je vyhrazen prostor pro diskusi nad četbou nebo probranou látkou.