Syllabus
ZS
Jan Zelenka 1) Vztahy a emoce ve středověkých pramenech: mezi realitou, ideálem a literárním konstruktem
G. ALTHOFF, Verwandte, Freunde und Getreue. Zum politischen Stellenwert der Gruppenbindungen im früheren Mittelalter, Darmstadt 1990.
P. DINZELBACHER, Liebe im Frühmittelalter. Zur Kritik der Kontinuitätstheorie, In: Konzepte der Liebe im Mittelalter, Wolfgang Haubrichs (ed.), Göttingen 1990, s. 12–38.
K. VAN EICKELS, Vom inszenierten Konsens zum systematisierten Konflikt. Die englisch-französischen Beziehungen und ihre Wahrnehmung an der Wende vom Hoch- zum Spätmittelalter, Stuttgart 2002.
K. VAN EICKELS, „Tender Comrades“. Gesten männlicher Freundschaft und die Sprache der Liebe im Mittelalter, Invertito – Jahrbuch für die Geschichte der Homosexualitäten 6, 2004, s. 9–48.
C. S. JAEGER, Ennobling Love. In Search of a Lost Sensibility, Philadelphia 1999.
J. ZELENKA, Ideál rytíře a idea ctností; Láska ve dvorském světě, In: D. Dvořáčková-Malá, J. Zelenka a kol., Přemyslovský dvůr: Život knížat, králů a rytířů ve středověku, Praha 2014, 77–140. 2) Slavnosti mocných: obraz středověké společnosti a kultury
A. J. GUREVIČ, Kategorie středověké kultury, Praha 1978
Elke BRÜGGEN, Von der Kunst, miteinander zu speisen. Kultur und Konflikt im Spiegel mittelalterlicher Vorstellungen vom Verhalten bei Tisch, In: Spannungen und Konflikte menschlichen Zusammenlebens in der deutschen Literatur des Mittelalters: Bristoler Colloquium 1993, Kurt Gärtner (Hg.), Tübingen 1996, s. 235–249.
R. NOVOTNÝ, Spory o přednost ve středověku a na počátku raného novověku, In: Rituály smíření. Konflikt a jeho řešení ve středověku, Martin Nodl – Martin Wihoda (edd.), Brno 2008, s. 185–202.
Raum und Konflikt: zur symbolischen Konstituierung gesellschaftlicher Ordnung in Mittelalter und Früher Neuzeit, Symbolische Kommunikation und gesellschaftliche Wertesysteme 5, Christoph Dartmann – Marian Füssel – Stefanie Rüther (Hg.), Münster 2004.
K.-H. SPIESS, Rangdenken und Rangstreit im Mittelalter, In: Zeremoniell und Raum, Residenzenforschung 9, Werner Paravicini (Hg.), Sigmaringen 1997, s. 39–61.
J. ZELENKA, „… huius sedis a dextris sit imperatoris“. Spory o přednost v hierarchii císařského dvora vrcholného středověku, In: Dvory a rezidence ve středověku III. Všední a sváteční život na středověkých dvorech, Praha 2009, s. 57–71. 3) Dítě a dětství ve středověku
P. ARIÈS, Centuries of Childhood: A Social History of Family Life, New York 1962.
D. DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, M. HOLÝ, T. STERNECK, J. ZELENKA, Děti a dětství: Od středověku na práh osvícenství, Praha 2019.
B. A. HANAWALT, Growing Up in Medieval London: The Experience of Childhood in History, New York – Oxford 1993.
B. A. HANAWALT, Medievalists and the Study of Childhood, Speculum 77/2, 2002, s. 440–460Colin
C. HEYWOOD, A History of Childhood: Children and Childhood in the West from Medieval to Modern Times, Cambridge 2001.
M. NODL, Dětství v předmoderní době, Souvislosti 4, 1996, s. 7–29.
S. Shahar, Childhood in the Middle Ages, London – New York 1990.
Jaroslav Ira
Semináře v zimním semestru budou sledovat především dvojí cíl: Za prvé ilustrovat komplexitu a mnohorozměrnost vybraných témat moderních evropských dějin, a jejich mnohdy rozporuplný význam v procesu formování moderní evropské či západní společnosti a jejího sebe-porozumění. Za druhé promýšlet závažnost těchto témat z hlediska soudobého společenského diskurzu, resp. jejich vztah k současným výzvám společnosti. Jednotlivé hodiny se tak pokusí otevřít otázku po nových možnostech výkladů daných témat, jež překračují tradiční způsoby jejich výuky na středních školách, a dále hledat cesty, jak posílit relevanci dějepisné výuky pro porozumění současnému světu. V letním semestru budou daná témata nadále rozvíjena v didaktickém ohledu. Pozornost se zaměří na možnosti inovativní formy středoškolské, muzejní či jinak zaměřené edukace. Studenti budou vedeni k otázce, jak zohlednit ve výkladu daných problémů paměťové instituce (muzea, památníky, veřejný prostor měst), média (např. literatura, film), specializované historické portály a primární prameny, ať již v kritické perspektivě (např. kritická analýza muzejních expozic či filmových reprezentací minulosti), nebo jako výukové pomůcky. Výstupem ze strany studentů bude model inovativní přednášky, výukové hodiny, semináře, expozice či jiného výukové jednotky zaměřené na studenty středních škol nebo na širší (tj. neakademickou) veřejnost. 5) Evropa a svět
- Zámořská expanze, Osmanská expanze a evropská identita - Orientalismus a koncept „Jiného“ a „Jinakosti“- Postkolonialismus, dědictví minulosti a historická paměť
Základní doporučená literatura:
FERRO, Marc. Dějiny kolonizací: od dobývání po nezávislost 13.-20. století. Praha: NLN, 2007.
SAID, Edward: Orientalismus. Praha – Litomyšl: Paseka, 2008.
Příslušné články na portálu EGO-Ezropean History Online: http://ieg-ego.eu/en/threads/europe-and-the-world
RINGROSE, David. Europeans abroad, 1450-1750. Lanham: Rowman & Littlefield, 2018.
SHARMAN, Jason C. Empires of the weak: the real story of European expansion and the creation of the new world order. Princeton: Princeton University Press, 2019. 6) Sociální revoluce moderní epochy
- Revoluce v sociálně-ekonomické, politické a kulturní perspektivě- Příčiny, zdroje a podmínky (úspěšných) revolucí- Revoluce v perspektivě historické změny- Revoluce v paměti a historickém narativu
Základní doporučená literatura:
HUNT, Lynn. Francouzská revoluce: politika, kultura, třída. Brno: CDK, 2007.
FURET, François. Promýšlet Francouzskou revoluci. Brno: Atlantis, 1994.
GOLDSTONE, Jack. Revolutions: A Very Short Introduction to Revolutions. New York: Oxford University Press, 2014
MALIA, Martin E. Lokomotivy dějin: revoluce a utváření moderního světa. Brno: CDK, 2009
PARKER, David (ed.). Revolutions and the revolutionary tradition: in the West 1560-1991. London: Routledge, 2000.
SKOCPOL, Theda. States and social revolutions: a comparative analysis of France, Russia and China. New York: Oxford University Press, 2008.
STONE, Bailey. Reinterpreting the French Revolution: a global-historical perspective. Cambridge: Cambridge University Press, 2002 7) Formování moderních národů
- Kulturní a sociální předpoklady zrodu moderních národů- Nesamozřejmost a síla národních identit- Zmasovění a banalizace národních identit
Základní doporučená literatura:
ANDERSON, Benedict. Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum, 2008.
HROCH, Miroslav. Národy nejsou dílem náhody: příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. Praha: SLON, 2009.
GELLNER, Ernest. Národy a nacionalismus. Praha: Josef Hříbal, 1993.
THIESSE, Anne-Marie. Vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století. Brno: CDK, 2007.
BREUILLY, John, ed. The Oxford handbook of the history of nationalism. Oxford: Oxford University Press, 2013.
DELANTY, Gerard – KUMAR, Krishan, (eds). The Sage handbook of nations and nationalism. London: Sage, 2006. 8) Zrod moderní urbánní společnosti
- Moderní urbanizace jako epochální změna- Sociální a kulturní důsledky urbanizace- "Kreativní destrukce“: rozporuplnost proměny moderních měst- Nová zkušenost velkoměstského prostředí a jeho umělecké a intelektuální reflexe
Základní doporučená literatura:
CLARK, Peter: European cities and towns: 400-2000. Oxford: Oxford University Press, 2009.
DENNIS, Richard. Cities in modernity: representations and productions of metropolitan space, 1840-1930. Cambridge: Cambridge University Press, 2008.
HARVEY, David. Paris: Capital of Modernity, New York: Routledge, 2003.
LENGER, Friedrich. European Cities in the Modern Era, 1850-1914. Leiden - Boston: Brill, 2012.
LEES, Andrew; LEES, Lynn Hollen: Cities and the Making of Modern Europe, 1750-1914, Cambridge: Cambridge University Press, 2007.
SCHLÖR, Joachim: Nights in the Big City: Paris, Berlin, London 1840-1930. London: Reaktion Books, 1998.
Jan Koura
<p
Annotation
Předmět má seznámit studenty, zejména na vybraných tématech ze středověkých, novověkých a moderních dějin, s klasickými problémy historického bádání. Přednáška bude doplňována proseminárními formami, v nichž budou studenti vedeni ke kritické práci s odbornou literaturou i vybranými prameny a orientováni ke schopnosti samostatně a tvůrčím způsobem pracovat s historickým diskurzem a promýšlet další interpretační možnosti.
Kurz bude průběžně zohledňovat možnosti aplikace vybraných problémů světových dějin v kontextu dějepisného vzdělávání.