Syllabus
Přednášky budou věnovány problemacice koncepuálních obratů (rurns) v moderních sociálních dějinách (SD). Zvl. pozornost bude věnována prostorovému a transnacionálnímu obratu, jakož i koncetu "podobnosti". Mezi vybrané texty pro diskuzi se nabízejí mj.
L. Heczková, Píšící Minervy (2009).
P. Joyce, The State of Freedom.
Social History of the British State since 1800 ((2013), P. M. Judson, The Habsburg Empire.
A new history (2016), J. Rákosník, M.
Spurný, J. Štaif, Milníky moderních českých dějin (2018). Přizvaní hosté mohou představit např. některý z aktuálních konceptuálně podněných titulů: L.
Fasora, J. Hanuš, Mýty a tradice středoevropské univerzitní kultutry (2019), či J.
Horský, M. Hroch ad., Stolo let.
Hodnota svobody nebo cena za nezávisloost? (2018). V úvahu připadají též texty, které navrhnou studenti.
Vítány jsou v této souvislosti prameny k problematice moderních SD, jíž se aktuálně zabývají.
Annotation
pro LS viz přiložený soubor B. Bernáška
Sociální skutečnost (zejména společenské nerovnosti, struktury, vztahy, změny a hodnoty) se stává reflektovanými sociálními dějinami až skrze svou textualizaci, již je třeba konceptuálně, obsahově i jazykově analyzovat, abychom dobře pochopili, o co v oboru jde. K tomu se nabízí tyto výchozí teze o stavu současných sociálních dějin: 1/ narůstání jejich tématické a metodologické pestrosti, 2/ variabilita a kolísavost teoretických a metodologických inspirací, 3/ jejich sbíhavost, mimoběžnost či rozvolnění v rámci jednoho badatelského tématu, 4/ problematizování modernistických východisek výzkumu a tudíž i větší variabilita vztahů k "příbuzným" vědním oborům, 5/ relativizace objektivity textové reprezentativnosti a vědecké pravdivosti výzkumu, 6/ snahy o překonávání postmoderního relativismu, 7/ hledání nové relevance sociálních dějin mezi: a/ vědeckým poznáním, b/ legitimizacemi společenského uspořádání, c/ sociokritikou, d/ kulturní identitou, e/ morálními preferencemi, f/ podbízivou performativností.
Přednáška se podle zájmu studentů soustředí na dialog sociálních dějin s: 1/ postmodernismem, 2/ historickou antropologií, 3/ dějinami mentalit, 4/ diskursivními analýzami, 5/ konfliktualistickými a kolaborativními modely společnosti, 6/ bourdieuovským konceptem různých druhů kapitálu, 7/ weberovským konceptem legitimity moci 8/ různými projekty míst historické paměti, 9/ sociálními utopiemi ve smyslu hledání lidského štěstí, 10/ ideologickými konstrukcemi obecného dobra.
K společným diskuzím se mj. nabízejí zejména tato témata: 1/ datové soubory jako jedna z cest ke konstrukci "půdorysů" společnosti, 2/ "Půdorysy" sociální skutečnosti v krásné literatuře, 3/ konceptualizace sociální skutečnosti v současných médiích včetně její komercionalizace a bulvarizace, 4/ místa paměti jako medium symbolické komunikace, 5/ mentální mapy jako způsob sociálního a kulturního ohraničení, 6/ problémy sociální nerovnosti a role peněz v dějinách, 7/ interpretační hry a jejich vztah ke konceptualizaci sociálních dějin, 8/ politická moc mezi legitimizací, mediální sférou, korupcí a sociálními problémy, 9/ sociální skutečnosti v oral history, 10/ každodennost mezi prací, konzumem, odpočinkem a životním stylem. Výběr diskusních témat je samozřejmě možno přizpůsobit konkrétnímu zájmu studentů. Ve výkladu a diskusích nebude opomenut ani vztah sociálních dějin k příbuzným vědním oborům (hospodářské dějiny, kulturní dějiny, politické dějiny, etnografie, sociologie, psychologie, statistika ad.). Stejně tak budou připomínány již osvědčené metody sociálně historického výzkumu ( viz např. komparativní, statistická, induktivní, deduktivní, metoda konstrukce sociální reality prostřednictvím reprezentativního vzorku, ideálně- typická, narativního popisu, prosopografická ad.). V této souvislosti lze přednášku oživit vystoupením hostů.
Výuka je primárně prezenční, v závislosti na vývoji epidemiologické situace a pokynů vedení FFUK je však třeba počítat s případnými přechody na distanční formu. Distanční forma předpokládá kombinaci samostudia, konzultací a videokonferencí. O případných změnách budou studenti vždy informováni prostřednictvím mailu.
Sylabus pro druhou část kurzu (letní semestr):
Sylabus Základní interpretační problémy SD (LS 2017/18, pá 9.10 – 10.45)
Vyučující:Jiří Štaif
Seminář navazuje na cyklus přednášek v zimním semestru. Proběhne formou kritické diskuse nad texty teoretické, metodologické a empirické povahy, jež reprezentují různé aktuálně dominantní přístupy výzkumu na poli sociálních a kulturních dějin. Bude mít charakter tvůrčí dílny jako kompozice přednášek, vyučujícího a vzájemných diskuzí za účasti studentů a přizvaných hostů.
Social reality (especially social inequalities, structures, relationships, changes, and values) becomes reflected social history only through its textualization, which must be analyzed conceptually, content-wise and linguistically to understand what is going on in the field.
For that purpose, the following initial theses on the state of contemporary social history present themselves: 1 / The increase of their thematic and methodological diversity, 2 / Variability and volatility of theoretical and methodological inspiration, 3 / Their convergence, skew or loosening within the context one research subject, 4 / Creating issues of modernist research starting points and hence greater variability in relation to "related" disciplines, 5 / Relativization of objectivity of textual representativeness and scientific truthfulness in research, 6 / Attempts to overcome postmodern relativism, 7 / The search for a new relevance of social history among: a / Scientific knowledge, b / Legitimization of social order, c / Sociocritics, d / Cultural identity, e / Moral preferences, f / Pandering performance.
The student interest based lecture will concentrate on the dialogue between social history and: 1/ Postmodernism, 2/ Historical anthropology, 3/ History of mentalities, 4/ Discursive analyses, 5/ Conflictual and collaborative models of society, 6 / The Bourdieu concept of different kinds of capital, 7 / Weberian concept of legitimacy of power 8 / Various projects of places of historical memory, 9 / Social utopias in the sense of the search for human happiness, 10 / Ideological constructions of the common good
For joint discussions, the following theses present themselves: 1 / Datasets as one of the ways to construct "ground plans" of society 2 / "Ground plans" of social reality in beautiful literature, 3 / conceptualization of social reality in contemporary media including its commercialization and tabloidization, 4 / Places of memory as a medium for symbolic communication, 5 / Mental maps as a way of social and cultural boundaries, 6 / Problems of social inequality and the role of money in history, 7 / Interpretative games and their relation to the conceptualization of social history, 8 / Political power between legitimation, the media, corruption and social problems, 9 / Social reality in oral history, 10 / The everyday amongst work, consumption, rest and lifestyle. Choice of discussion topics can of course be tailored to the students’s particular interest.
The interpretation and discussions will not fail to touch on the relationship of social history to related disciplines (economic history, cultural history, political history, ethnography, sociology, psychology, comparative, statistical, inductive, deductive, social reality construction using a representative sample, ideally-typical, narrative description, prosopography etc.). In connection with this, the lecture can be enlivened by guest appearances.