DĚJINY SOCIÁLNÍCH TEORIÍ - I
-Úvod a vymezení přednášky. Hlavní směry sociálního myšlení v novověku.
-Novověký obrat k subjektu a jeho sociální implikace (důsledky Descartovy metafyziky a jeho sociální nauka, Hobbesovo umělé založení politického řádu, Lockova legitimizace soukromého vlastnictví a koncepce nezadatelných lidských práv)
-Osvícenství jako projekt modernity.
-Sociální důsledky osvícenských myšlenek na příkladu VFR
-Rousseauovo pojetí obecné vůle
-Kantova koncepce dějinného vývoje a nutnost věčného míru
-Hegelova koncepce dějin a občanské společnosti.
-Radikalizace Hegelových názorů v prostředí mladohegeliánů
-Klasická politická ekonomie. Smithovo pojetí směny, dělby práce a mechanismus neviditelné ruky trhu, Malthusův zákon populačního vývoje, Ricardova teorie renty, pracovní teorie hodnoty a jejich sociální důsledky na příkladu Anglie. Sismondi – raná kritika politické ekonomie
-Předmarxistický socialismus a marxismus
-Marxova dialektika a zákony historického vývoje společnosti. Marxovi pokra čovatelé: Kautsky, Lenin, Luxemburgová, austromarxisté.
-Vývojové tendence marxismu na poli sociální teorie ve 20. století
DĚJINY SOCIÁLNÍCH TEORIÍ - II
-Konzervatismus, historismus a německý katedrový socialismus v 19. století
-Počátky vědecké sociologie v 19. století - Auguste Comte a Herbert Spencer
-Metodologický kolektivismus a metodologický individualismus: Emile Durkheim a Max Weber.
-Frankfurtská škola kritické teorie. Herbert Marcuse a Jürgen Habermas.
-Hannah Arendt – společenská atomizace a sociální důsledky totalitarismu.
-Systémová teorie a strukturální funkcionalismus (Parsons)
-Konfliktualistické teorie
-Proces civilizace a teorie světových systémů
-Modernizace jako koncept společenského vývoje. <span class="EOP SCXW19
V případě přechodu na distanční výuku, přednášky se budou konat v předepsaný čas podle zveřejněného rozvrhu skrze některou z podporovaných online platforem (MS Teams, ZOOM apod.).
Posluchači se v kurzu seznamují s vývojem pohledů teorie na společnost a stát. Časový záběr přednášky sahá od raného novověku po 20. století s dílčími přesahy do současnosti s účelem demonstrace kontinuity některých teoretických postulátů v nejnovějších sociálních a politických teoriích. V prvním semestru je důraz kladen především na popis rozpadu středověkého vnímaní úlohy člověka ve světě a ve společnosti a zrození novověkého rozumění vztahům mezi jednotlivci v rámci společenského celku. Druhý semestr je pak zaměřen na vývoj sociálního myšlení v post-osvícenské Evropě 19. století a postižení hlavních směrů sociální teorie ve století dvacátém. Přednáška má poskytnout studentům základní poznatky o klíčových evropských sociálních teoriích a vytvořit tak předpoklady pro další prohlubování těchto znalostí v rámci ostatních předmětů druhého cyklu, které jsou důsledněji zaměřeny na novější období. Přednáška je založena na interdisciplinárním přístupu, v němž se prolínají normativní postuláty politické filosofie, sociologie, politické ekonomie a dalších sociálně vědních disciplín, jejichž zájmem je teoretické uchopení společenských vztahů.
History of Social Theories
In this course, students are introduced to the development of the views of theory on society and the state. The time frame of the lecture extends from the early modern age to the 20th century with partial overlaps with the present to demonstrate the continuity of some theoretical postulates in the latest social and political theories. In the first semester, emphasis is primarily on the description of the disintegration of the medieval perception of the role of man in the world and in society and the birth of the modern understanding of the relations between individuals within the society. The second semester focuses on the development of social thinking in post-enlightenment 19th-century Europe and covering the main directions of social theory in the twentieth century. The lecture is intended to provide students with basic knowledge of key European social theories and thus create prerequisites for further deepening of this knowledge in the other subjects of the second cycle, which are more consistently focused on the later period. The lecture is based on an interdisciplinary approach, in which the normative postulates of political philosophy, sociology, political economy and other social science disciplines striving for a theoretical grasp of social relations, intertwine.