Cílem přednášky je přiblížit studentům problematiku širokého spektra rezistence vůči komunistickému režimu v Československu v letech 1948 až 1989, analyzovat a interpretovat podmínky jejích zdrojů, projevů, proměn, cílů i vlivu sociálních prostředí na její výslednou podobu. Představeny budou politické i společenské souvislosti protirežimního jednání, které během čtyř desetiletí prošlo řadou změn, jejichž podrobnější analýza umožní lépe pochopit, v čem se jednotlivá období – zakladatelské 1948-1954, pomalé a mírné liberalizace 1957-1969 a tzv. normalizace 1970-1989 – podobala, a v čem se naopak zásadním způsobem lišila. Hlavní témata:
1. Úvod – cíle přednášky, představení jednotlivých témat
2. Stav bádání a možnosti výzkumu – literatura, archivy a internetové zdroje
3. Pojem rezistence, odpor, opozice, třetí odboj
4. Předpoklady masových nezákonností „budovatelského období“ – omezená demokracie 1945-1948
5. Projevy rezistence a jejich nositelé v zakladatelském období 1948-1954
6. Politické procesy a proměna jejich funkce
7. Systémové změny, omezená liberalizace a projevy prohlubující se krize komunistického režimu v Československu – reakce obyvatel i mocenského aparátu
8. Obrodný proces a jeho společenský dopad (probuzení občanské společnosti, tematizace politických procesů
50. let)
9. Opozice a disent, kritika ve společnosti v letech 1970-1985
10. Emigrace jako forma protestu (1948-1989)
11. Nezávislé opoziční iniciativy druhé poloviny
80. let, proměna společnosti a nárůst nespokojenosti
12. Kontinuita či diskontinuita – rezistence napříč desetiletími.
13. Závěr, diskuse a zápočty