Syllabus
V sociálních vědách zaujímá studium performancí a performativity v posledních letech stále větší pozornost a rozšiřuje se oblast problémů, které jsou pomocí těchto konceptů interpretovány. Zatímco původní debata o performativních výrocích, započatá seminální knihou J. L. Austina How to things with words, se pohybovala na poli analytické filozofie jazyka, od 90. let se koncept preformativity dostává z divadelní vědy a antropologie do studií genderu, sociologie, literární vědy, politologie a i historické vědy. Někdy je dokonce označován samostatný transdisciplinární pole bádání jako performativní studia (performance studie). Předmětem těchto bádání mohou být tak odlišné problémy jako rituály, vyprávění příběhů, folklór, sport, drama, film, každodenní život, politické projevy, peníze etc. Společnými dvěma principy zde jsou pouze zaměření na akty, které jsou opakovatelné, a analýza významu, které tyto aktu mohou nést.
Kurz zahájíme základní otázkou: co je performance a co performativ či performativita? Na pracích několika autorů (Austin, Derrida, Butler) bude představeny základní problémy definice tohoto určujícího konceptu. Po té budou diskutovány texty z kulturní antropologie, které se těmto problémům věnují (Turner, R. Bauman). Performance v každodenním životě budou tématem semináře věnovaném J. Butler a E. Goffmanovi. Na závěr první poloviny semestru budeme probereme dva autory, kteří se o popularitu konceptu performativity zasloužili z pozice divadelní vědy (E. Schechner, E. Fischer-Lichte). V polovině semestru pak společně prodiskutujeme otázku, zda a do jaké míry je koncept performativity využitelný na jakékoli fenomény či nikoliv?
Druhá polovina semestru bude věnována přístupům ke studiu (sociálních) dějin, které využívají pojem performativity. V jednotlivých seminářích se budeme zabývat historickými studiemi karnevalu, politických rituálů, sportu, performativní rovině stalinismu, moderních národních slavností a nakonec si představíme v poslední době diskutovanou teorii kulturního sociologa Jeffreyho Alexandera, který se mimo jiné zabýval intepretacemi holokaustu a revolucemi tzv. arabského jara. Semestr zakončíme obecnou debatou o otázce, zda ve 21. století vymírá festivitní kultura?
Kurz bude veden částečně přednáškovou formou, ve vybraných hodinách budou diskutovány předem nastudované texty. V polovině a na konci semestru bude jedna hodina věnována obecné debatě o určité otázce, kde se účastníci rozdělí do dvou protichůdných názorových skupin a budou navzájem diskutovat na základě předem připravených argumentů.
* Podmínky pro získání atestace: aktivní účast na min. 3/4 hodin, příprava na obecné debaty
Rozvrh seminářů: 1. Úvodní představení tématu a kurzu 2. Co je performance, performativita, a performativ? (Austin, Derrida, Butler) 3. Antropologie performance (V. Turner, R. Bauman) 4. Každodenní život a performování identit (E. Goffman, J. Butler) 5. Dramatické performance v divadle a na ulici (R. Schechner, E. Fischer-Lichte) 6. Obecná debata 1: Je koncept performativity využitelný na jakékoli fenomény či nikoliv? 7. (Ne)dějiny karnevalu (E. LeRoy Ladurie, D. Conquergood) 8. Performování monarchie a republiky (J. Paulmann, L. Hunt) 9. Sport a tělovýchova (N. Rossol, Juliane Müller) 10. Performování stalinismu (B. Groys, Malte Rolf) 11. Teorie performativního úspěchu J. Alexandera, příklad národních slavností 12. Obecná debata 2: Vymírá ve 21. století festivitní kultura?
Annotation
V sociálních vědách zaujímá studium performancí a performativity v posledních letech stále větší pozornost a rozšiřuje se oblast problémů, které jsou pomocí těchto konceptů interpretovány. Zatímco původní debata o performativních výrocích, započatá seminální knihou J.
L. Austina How to things with words, se pohybovala na poli analytické filozofie jazyka, od 90. let se koncept preformativity dostává z divadelní vědy a antropologie do studií genderu, sociologie, literární vědy, politologie a i historické vědy.
Kurz bude věnován vysvětlení základních konceptů spojených s performativitou, a diskusi nad texty autorů, kteří bádání o performativitě spoluurčovali. V druhé polovině bude věnována pozornost vybraným historickým tématům, které mohou být interpretovány prostřednictvím performativního přístupu (karneval, politické rituály, sport, národní slavnosti, stalinismus ad.)