Charles Explorer logo
🇨🇿

PVP 3 - Pohyblivé hranice diktatury ve světle stížností československých občanů v letech 1948 až 1989

Předmět na Filozofická fakulta |
AHS788256

Sylabus

Tematické okruhy výběrové přednášky:

1)    Úvod do problematiky, představení základních okruhů a cílů přednášky

2)    Literatura a úskalí archivního výzkumu – archivní ráj versus ochrana osobních údajů

3)    Pohyblivé hranice diktatury ve světle stížností občanů – současné výkladové rámce

4)    Špatně kalibrovaný barometr? K funkcím a limitům využití stížností československých občanů  - Přístup mocenských orgánů ke stížnostem občanů v letech 1948 až 1989

5)    Společnost stěžovatelů? K celkovému počtu stížností a jejich zacílení a proměně v letech 1948 až 1989 – eviduj, prověřuj, kontroluj

6)    Nemáme, ptejte se příští týden  - k problematice zásobování, obchodu a služeb

7)    „Stavíme dlouho, draze a v nízké kvalitě“ – k problematice bytové politiky v Československu

8)    „Kdo řídí, kontroluje“ – stížnosti z oblasti podnikové sféry

9)    „V ČSSR je lékařství zadarmo. A také dostanete, co jste za ně zaplatili!“ – problematika zdravotnictví

10) Nedalo se tady dýchat – životní prostředí a stížnosti

11) Fenomén anonymních stížností – nechtějí „jít s kůží na trh“

12) Závěrečné shrnutí a udělení zápočtu

Anotace

Přednáška je zaměřena na analýzu a interpretaci specifického segmentu komunikace a interakce mezi společností a režimem v letech 1948-1989. Byly jím desetitisíce rozmanitých stížností, žádostí a udání, jimiž se občané obraceli na státní, stranické, odborové či jiné režimní struktury.

Obsah a podoba těchto písemností, ale také reakce mocenských orgánů se měnila a byla podmíněna vývojem zahraničněpolitické i vnitropolitické situace. S využitím těchto materiálů lze nejen rekonstruovat a pochopit proměnlivé hranice a podoby prostoru svébytného jednání mezi režimem a občany, ale i osvětlit formy a možnosti prosazení individuálních a skupinových zájmů a požadavků.

Lze na nich vyložit, jak občané režim vnímali, co od něho očekávali a současně sledovat podoby režimní reakce, pohybující se na rozsáhlé škále od absolutního mocenského nároku vynucovaného represemi až po zohlednění autentických společenských zájmů a nucené přizpůsobování vlastní strategie.