Sylabus kursu
AHSV01099
František Kutnar a peripetie české historiografie 20. století
Obsah kursu:
Rozsáhlé a vnitřně tematicky i metodicky konzistentní dílo F. Kutnara je doceňováno až po r. 1989. Tvoří významnou kapitolu vývoje české historické vědy druhé poloviny 20. století a odhaluje i vnitřní strukturu české historické vědy, která není redukovatelná jenom na šablonu oficiálně prosazované marxistické linie. Lze na něm ukázat namnoze díky politickým a sociálním zvratům nerealizované možnosti vývoje (a výbojů) českého historického myšlení a české historické vědy, které byly v některých směrech srovnatelné s vývojem v zahraničních historiografiích i jej předstihovaly. To prokazují i ty Kutnarovy texty, jež nemohly být ve své době publikovány, jsou vesměs zcela neznámé a které budou v kursu také využity.
Kurs je rozvržen podle harmonogramu LS na 13 přednášek v nichž budou probírána tato témata: 1. František Kutnar – život a osud 2. Kutnar jako historik zemědělství, českého venkova a jeho společnosti 3. Cesty venkovského lidu ke svobodě; od feudalismu ke kapitalismu (a socialismu?) 4. Kutnarova metodologie a metodika (strukturalismus a česká, nejen historická) věda 5. Vědecké myšlení jako cesta k pravdě 6. Kutnar jako historik a teoretik historického myšlení a historiografie 7. Region jako východisko i cíl historického myšlení a poznání
Vítanou součástí výuky budou i diskuse o jednotlivých tématech a problémech.
Literatura:
Poznámka k literatuře: Seznam obsahuje prameny a literaturu, z níž bude výklad, doplňovaný četbou a interpretacemi vybranými ukázkami Kutnarových textů, vycházet či se opírat. Nejedná se tedy o „povinnou“ četbu, ale o „informační zázemí“ pro předmět.
KUTNAR, František: Generace Brázdy. Praha 1992.
KUTNAR, František: Děkuji životu. Vzpomínky a zápisy českého historika. Ed. Hana Kábová, Praha 2017.
KUTNAR, František: Příroda a domov. Střípky vzpomínek. Praha 1993.
KUTNAR, František: František Jan Vavák. Praha 1941.
KUTNAR, František: Cesta selského lidu k svobodě. Praha 1948.
KUTNAR, František: Malé dějiny brambor. Havlíčkův Brod 1963; 2., rozšíř. vyd., Pelhřimov 2005.
KUTNAR, František: Mezi Chlumy a Kamennou hůrou. Obraz dějin Mlázovic v Podkrkonoší a okolí. Mlázovice 1997.
KUTNAR, František: O dějinách, lidu a lidech. Eds. Magdaléna Pokorná a Zdeněk Beneš, Červený Kostelec 2019.
KUTNAR, František: Obrozenské vlastenectví a nacionalismus. Příspěvek k národnímu a společenskému obsahu češství doby obrozenské. Ed. Martin Kučera, Praha 2003.
KUTNAR, František: Přehled dějin Československa v epoše feudalismu IV. Doba národního obrození 1740–1848. Praha 19673.
KUTNAR, František: Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu. Trojí pohled na český obrozenský lid jako příspěvek k jeho duchovním dějinám. Praha 1948.
KUTNAR, František: Studie z dějin národního obrození. Praha 1968.
KUTNAR, František: Tvář české vesnice v minulosti. Praha 1942; přetištěno v týž: O dějinách, lidu a lidech. Eds. Magdaléna Pokorná a Zdeněk Beneš, Červený Kostelec 2019, s. xx-xx.
KUTNAR, František – KRÁLÍK, Oldřich – BĚLIČ, Jaromír: Tři studie o Františku Palackém. Olomouc 1949.
KUTNAR, František – MAREK, Jaroslav: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha 1973, 19972, 20093.
---------------------------
BAUER, Michal: Ideologie a paměť. Literatura a instituce na přelomu 40. a 50. let 20. století. Jinočany 2003.
BENEŠ, Zdeněk: Historiografie mezi poznáváním a porozuměním. Teze k vývojové dynamice české historiografie 30. a 40. let 20. století. In: Přednášky z XLV. běhu Letní školy slovanských studií. Praha 2002, s. 133–143. / s. 133–144
BENEŠ, Zdeněk: Masaryk jako historik?! In: Dvě století nacionalismu. Pocta prof. Janu Rychlíkovi. Praha 2014, s. 165–170.
BENEŠ, Zdeněk: Mezi pragmatikou a konceptualizací. (Dějiny československé jako historický text). In: Vlast a rodný kraj v díle historika. Sb. prací žáků a přátel věnovaný prof. Josefu Petráňovi. Praha 2004, s. 159–176.
BENEŠ, Zdeněk: Pekařova periodisace českých dějin. In: Josef Pekař a české dějiny 15.–18. století. Sborník referátů z vědecké konference konané ve dnech 8.–9. dubna 1994 v Turnově a Sedmihorkách – Z Českého ráje a Podkrkonoší. Supplementum 1. Bystrá nad Jizerou 1994, s. 13–22.
BENEŠ, Zdeněk: Porozumět nebo poznávat? Skica k jednomu rysu české historiografie 20. století. In: Kaiserová, Kristina – Pešek, Jiří (eds.): Viribus Unitis. Nedosti bylo Jana Křena. Janu Křenovi k pětasedmdesátinám, Ústí nad Labem 2005, s. 15–27.
BENEŠ, Zdeněk: Střípek osudu. Habilitace Františka Kutnara na Univerzitě Karlově. In: Inter laurum et olivam – AUC, Philosophica et historica 1–2/2002, Z pomocných věd historických XVI, Praha 2007, s. 597–606.
BENEŠ, Zdeněk: Venkov a jeho sociální struktura pohledem Františka Kutnara. In: Hanyš, Milan – Pavlíček, Tomáš W. (eds.): Dějiny, smysl a modernita. K 75. narozeninám Miloše Havelky. Praha 2019, s. 347–357.
BRAUDEL, Fernand: Histoire et Sciences Sociales : La longue durée. In: Annales. Économies, Sociétés, Civilisations 13, č. 4, Paris 1958, s. 725–753; česky Dlouhé trvání. In: Hubinger, Václav – Bazac-Billaud, Laurent (eds.): Antologie francouzských společenských věd: Antropologie, sociologie, historie – Cahiers du CeFReS 8/1995, s. 143–188.
Podíl Františka Kutnara a agrárního dějepisectví na formování obrazu české minulosti. Sborník referátů z vědecké konference, konané ve dnech 24.–25. dubna 1998 v lázních Sedmihorkách – Z Českého ráje a Podkrkonoší. Supplementum 4.
Dzieło literackie jako źródło historyczne. Ed. J. Topolski, Warszawa 1978.
GÓRNY, Maciej: Mezi Marxem a Palackým. Historiografie v komunistickém Československu. Praha 2018.
HAVELKA, Miloš: Dějiny a smysl. Obsahy, posuny a akcenty „české otázky“ 1895–1989. Praha 2001.
HROCH, Miroslav: Národy nejsou dílem náhody. Příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. Praha 2009.
HROCH, Miroslav: Hledání souvislostí. Eseje z komparativních dějin Evropy. Praha 20022, rozš.
JAEGER, Friedrich – RÜSEN, Jörn: Geschichte des Historismus. München 1992.
KOŘALKA, Jiří: Pojmy národ a lid, Nation a Volk v díle Františka Palackého. In: Řezník, Miloš – Slezáková, Ivana (eds.): Nations – identities, historical consciousness. Volume dedicated to Prof. Miroslav Hroch. Praha 1997, s. 53–64.
LACH, Jiří: Josef Šusta a dějiny lidstva. Olomouc 2001.
MAREK, Jaroslav: Strážce času (in memoriam Františka Kutnara). ČČH 88,1990,s. 342-350. Znovu in Jaroslav Marek, Mistra dělá zkratka. Studie a eseje Jaroslava Marka. Edd. T. Borovský, J. Dvořák a M. Řepa. Brno 2016.
MAREK, Jaroslav: Fernand Braudel v dějepisectví naší doby. Dějiny a současnost 3/1969, s. 18–21. (nově přetištěno: In: Mistra dělá zkratka. Studie a eseje Jaroslava Marka. Brno 2016, s. 215–223)
MAREK, Jaroslav: Strážce času. In memoriam Františka Kutnara. Československý časopis historický 88/1990, č. 3, s. 342–350, (nově přetištěno: In: Mistra dělá zkratka)
NOVÁK, Arne – NOVÁK, Jan Václav: Přehledné dějiny literatury české. Od nejstarších dob až po naše dny. Praha 19954.
PEKAŘ, Josef: O smyslu českých dějin. Praha 1990
PETRÁŇ, Josef: Filozofové dělají revoluci. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy během komunistického experimentu (1948–1968–1989). Praha 2015.
Ruralismus, jeho kořeny a dědictví. Z České ráje a Podkrkonoší – supplementum 10. Semily 2005.
STORCHOVÁ, Lucia a kol: Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Praha 2014.
STŘEDOVÁ, Veronika: František Kutnar a strukturalismus v interpretaci sociálních a hospodářských dějin. Praha 2009.
STŘEDOVÁ, Veronika: Jazyk a styl odborného textu v českém moderním historickém myšlení. In: Kábová, Hana – Čtvrtník, Mikuláš (eds.): Bylo nebylo. Studie (nejen) k dějinám dějepisectví, vzdělanosti a didaktice dějepisu
Rozsáhlé a vnitřně tematicky i metodicky konzistentní dílo F. Kutnara je doceňováno až po r. 1989.
Tvoří významnou kapitolu vývoje české historické vědy druhé poloviny 20. století a odhaluje i vnitřní strukturu české historické vědy, která není redukovatelná jenom na šablonu oficiálně prosazované marxistické linie. Lze na něm ukázat namnoze díky politickým a sociálním zvratům nerealizované možnosti vývoje (a výbojů) českého historického myšlení a české historické vědy, kter é byly v některých směrech srovnatelné s vývojem v zahraničních historiografiích i jej předstihovaly. To prokazují i ty Kutnarovy texty, jež nemohly být ve své době publikovány, jsou vesměs zcela neznámé a které budou v kursu také využity.