SP Organismus středověkých měst. Utváření vztahů mezi obyvateli a institucemi

Sylabus

23.2. Úvodní hodina - seznámení s tématem přednášky 2.3. Organismus středověkých měst jako badatelský problém 9.3.

Prostorové členění a ráz výstavby středověkých měst 16.3. Zvaná přednáška - Archeolog a městský prostor (PhDr.

Jaroslav Podliska, Ph.D.) 23.3. Exkurze 1 - Archeolog a městský prostor v praxi 30.3.

Město a jeho obyvatelé 6.4. Církev jako spolutvůrkyně městského prostoru 13.4.

Město jako komunikační prostor - střetávání, recepce i negace obecných dobových proudů 20.4. Vyloučení z městského prostoru? (Utváření židovských čtvrtí) 27.4.

Město a okolní prostředí 4.5. Exkurze 2 - Vývoj středověkého městského obytného domu na Starém Městě pražském (Mgr.

Miroslav Kovář) 11.5. Závěrečné kolokvium 18.5.

Rektorské volno - výuka odpadá

Anotace

Organismus středověkých měst. Utváření vztahů mezi obyvateli a institucemi

PhDr. Eva Doležalová, Ph.D.

PhDr. Martin Musílek

Termín: St 11.00 – 12.30

Místo: studovna Centra medievistických studií (Jilská 1, Praha 1, 1. patro)

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je seznámení s historickým vývojem středověkých měst a utváření vztahů mezi jejich obyvateli a institucemi.

Anotace:

Město je živý a proměnlivý organismus s bohatou historií. Výstavbu a prostorové uspořádání středověkých českých a moravských měst po staletí ovlivňovalo mnoho činitelů, vyplývajících ze specifických ekonomických, sociálních a kulturních funkcí měst. V rámci této specializační přednášky se zaměříme na terénní podmínky, půdorys a rozdělení městského areálu, návrh opevnění a jeho vliv na městský život. Demografický vývoj, společenská struktura a podoba města uvnitř hradeb budou následně demonstrovány především na příkladech utváření vztahů mezi obyvateli a institucemi v rámci jednotlivých městských aglomerací. Uvidíme, proč se domy nejbohatších měšťanů soustředily na určitých místech, ve kterých městských částech stály církevní, veřejné a šlechtické stavby, budovy s výrobním a obchodním zaměřením a jaký vliv mohlo mít toto uspořádání na každodenní život města.

Středověká městská společnost byla ovšem členěna nejen horizontálně na atraktivní luxusní čtvrti na jedné straně a oblasti s převahou sociálně slabšího obyvatelstva na druhé straně, ale i vertikálně, a to i doslova, v rámci vnitřního uspořádání jednotlivých domů, kde různá patra byla vyhrazena měšťanům s různým společenským postavením. Důležitou roli při utváření městského prostoru hráli řemeslníci a rozvoj jejich podnikání. Specifickou kategorií dynamické historie městského prostoru jsou vztahy mezi městskými čtvrťmi, mezi vnitřním městem a rozrůstajícími se předměstími, stejně jako vztahy mezi formujícími se společenskými vrstvami, mezi národnostními, náboženskými a dalšími komunitami.

Studium dějin středověkých měst, jejich prostorového uspořádání i formujících se společenských vazeb vyžaduje interdisciplinární přístup. Nelze proto pominout jednotlivé vědní disciplíny, které se na něm podílejí, zejména archeologii, dějiny umění, stavebně historický průzkum apod.

Důležitou součástí přednášky také debata nad otázkami, na něž dosavadní bádání nenašlo adekvátní odpověď nebo jejichž interpretace je doposud sporná.

Sylabus: 23.2. Úvodní hodina – seznámení s tématem přednášky 2.3. Organismus středověkých měst jako badatelský problém 9.3. Prostorové členění a ráz výstavby středověkých měst 16.3. Zvaná přednáška - Archeolog a městský prostor (PhDr. Jaroslav Podliska, Ph.D.) 23.3. Exkurze 1 - Archeolog a městský prostor v praxi 30.3. Město a jeho obyvatelé 6.4. Církev jako spolutvůrkyně městského prostoru 13.4. Město jako komunikační prostor – střetávání, recepce i negace obecných dobových proudů 20.4. Vyloučení z městského prostoru? (Utváření židovských čtvrtí) 27.4. Město a okolní prostředí 4.5. Exkurze 2 – Vývoj středověkého městského obytného domu na Starém Městě pražském (Mgr. Miroslav Kovář) 11.5. Závěrečné kolokvium 18.5. Rektorské volno – výuka odpadá

Doporučená literatura: 1. Dějiny českých měst. Historie – kultura – lidé, Praha 2004-2010. 2. GRAUS, František, Chudina městská v době předhusitské, Praha 1949. 3. Haus und Familie in der spätmittelalterlichen Stadt, (ed.) Alfred Haverkamp, Köln – Wien 1984 (=

Städteforschung A 18). 4. Hausbaum und Raumstruktur früher Städte in Ostmitteleuropa, (edd.) Hans Jürgen Bachmann und Jan

Klápště, Berlin 1996 (= Památky archeologické – Supplementum 6). 5. HOFFMANN, František, Jihlava v husitské revoluci, Havlíčkův Brod 1961. 6. HOFFMANN, František, Středověké město v Čechách a na Moravě, Praha 2010. 7. KEJŘ, Jiří, Vznik městského zřízení v českých zemích, Praha 1998. 8. KUBÍČEK, Jaromír, Bibliografie k dějinám měst České republiky, Brno 1997. 9. KUČA, Karel, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I-VII, Praha 1996-2008. 10. MEZNÍK, Jaroslav, Praha před husitskou revolucí, Praha 1990. 11. ŠMAHEL, František, Dějiny Tábora I/1, České Budějovice 1988. 12. TOMAS, Jindřich, Dějiny města Litoměřic, Litoměřice 1997. 13. TOMEK, Václav, Vladivoj, Dějepis města Prahy I-XII, Praha 1855-1901. 14. VOJTÍŠEK, Václav, O českých městech, Svazky úvah a studií 14, Praha 1940. 15. WINTER, Zikmund, Kulturní obraz českých měst 1-2, 1890 a 1892.

Elektronické kódy:

Kv: AHSV00395

Zk: AHSV00396

Atestace:

Možnost získání kolokvia i zkoušky.