Soudobé dějiny, historické myšlení a paměť: práce s texty II PhDr. Jan Randák, Ph.D. čtvrtek
12.30-14.05, místnost č. 208 Smyslem práce v letním semestru by bylo podívat se na fenomén nacismu z různých perspektiv a analyzovat možné formy paměti na něj.
1) Primo Levi má ve své knize Potopení a zachránění kapitolu "Paměť trýzně" a "Šedá zóna". I když je to už práce starší a má své problémy, tak se jedná o klíčový text k otázce paměti holocaustu.
2) Martin Heidegger poskytl poměrně unikátní rozhovor časopisu Der Spiegel v roce 1966, ve kterém poprvé promluvil o své činnosti na počátku nacistického Německa. Chystá se jeho český překlad, zatím je jen v němčině a angličtině.
3) Viktor Klemperer, německý lingvista, napsal své paměti o nacistickém státě. Nebyl nikdy zatčen, ačkoli byl Žid, a tak vnímá ony roky jinak než třeba Primo Levi. Navíc mu jeho vzdělání umožnilo rozebírat nacismus i z jazykového hlediska.
4) Nedávno vyšly vzpomínky velitele Osvětimi Rudolfa Hösse, které nabízejí další vhled do nacismu a to z úplně jiné stránky. Jeho racionalizující a byrokratické vzpomínání na holocaust je v mnoha směrech symptomatické a vznáší legitimní otázku, nakolik byli nacističtí strůjci „nelidské bestie“.
5) Karl Jaspers ve své Otázce viny tematizuje různé druhy vin a jeho rozbor představuje jeden z možných nástrojů jak vnímat vzpomínkovou kulturu – hlavně z hlediska tzv. metafyzické viny všech, kteří aktivně nevystoupili proti režimu. Ve své době šlo o nejvýraznější apel reflektující jednání německých obyvatel v době nacistické nadvlády. Pro lepší orientaci v tématu bude zaveden systém krátkých referátů, jejichž prostřednicím bude téma otevřeno a přítomní budou uvedeni do konkrétní situace (představení autora a jeho pozice ve vzpomínkové kultuře).