Anotace
Cíl předmětu
Výuka se zaměří na etnickou skladbu původem „nedomácího“ obyvatelstva v českých zemí (Čechy, Morava, případně sousední území) v průběhu středověku, zejména však s důrazem na přemyslovskou epochu. Jmenovitě v kontextu s německým pronikáním do českých zemí nezůstane logicky stranou ani problematika tak řečené německé kolonizace, v souvislosti s Židy a Němci (ale i Valony) nebude chybět sledování míst (a měst), kde se nejčastěji usazovali. I v tomto ohledu zaujímá jedinečné místo pražská aglomerace s řadou ekonomických aktivit již od 10. století.
Anotace
Přednáška je určena v první řadě studentům, kteří se specializují na český i obecný středověk v bakalářském i magisterském stupni studia. Cílem a smyslem výuky je prohloubit znalosti o skladbě společnosti na území
českého středověkého státu ve všech jejích podobách. V závěru každé dvouhodiny se počítá s dotazy a diskusí.
Atestace
Kolokvium: pohovor na základě probraných témat. Zkouška: prohloubená znalost i na základě doporučené literatury.
Sylabus 1. Uvedení do problematiky z evropského nadhledu. Komparace: uherské království jak mnohonárodnostní společenství (na rozdíl od Čech, Polska) 2. První skupiny „cizinců, hostů“ (hospes, hospites) na českém území, příčiny tohoto jevu 3. Kupci, družiny kněžen a duchovní a jejich (pouze odhadovaný) podíl na etnické skladbě českých zemí. Kosmův odpor k „cizincům“ 4. Privilegování cizinců (opět srovnání s obecnými trendy), Židé, Němci a Valoni v pražské aglomeraci a jejich profesní zařazení. 5. Tak řečené Privilegium Soběslava II. pro pražské Němce a jeho význam při studiu začátků pražské městské obce 6. Tak řečená německá kolonizace: evropský rozměr 7. Tak řečená německá kolonizace: česká dimenze 8. Německé právo (ius teutonicum) a jeho vztah k etnicitě 9. „Móda“ německých jmen (vlastní jména, hrady, města), cizí šlechta (na příkladech, komparace se Slezskem) 10. Středověká Praha jako soubor několika městských obcí, jejich národnostní ráz v předhusitské době 11. Ostatní města (včetně Chebu), popřípadě další významnější lokality. Synagogy, německé kaple a kostely 12. Shrnutí, beseda k předneseným tématům.
Základní studijní literatura
• DOLEŽALOVÁ, Eva: Pražská židovská obec ve středověku a její mezinárodní kontakty, in: Od knížat ke králům.
Uspořádali E. Doležalová a R. Šimůnek ve spolupráci s D. Dvořáčkovou a A. Pořízkou, Praha 2007, s. 349-374.
• DOLEŽEL, Jiří: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny, Archaeologia historica 28, 2003, s. 123-173.
• GRAUS, František: Die Problematik der deutschen Ostsiedlung aus tschechischer Sicht, in: Die deutsche
Ostsiedlung des Mittelalters als Problem der europäischen Geschichte. Hrsg. von W. Schlesinger, Sigmaringen 1975 (= Vorträge und Forschungen, 18), s. 31-75.
• HIGOUNET, Charles: Die deutsche Ostsiedlung im Mittelalter, Berlin 1986.
• HOFFMANN, František: Středověké město v Čechách a na Moravě, 2. vyd. Praha 2009 (= Edice Česká historie, 20), s. 378-392.
• JAN, Libor: Václav II. a struktury panovnické moci, Praha 2006 (= Knižnice Matice moravské, 18), s. 38-50.
• JUREK, Tomasz: Obce rycerstwo na Śląsku do połowy XIV wieku, Poznań 1996 (= Poznańskie Towarzystwo
Przyjaciół Nauk, Wydział Historii i Nauk Społecznych, Prace Komisji Historycznej, 54).
• KLÁPŠTĚ, Jan: Proměna českých zemí ve středověku, Praha 2005 (= Edice Česká historie, 15).
• LÜBKE, Christian: Fremde im östlichen Europa. Von Gesellschaften ohne Staat zu verstaatlichten Gesellschaften
(9.–11. Jahrhundert), Köln-Weimar-Wien 2001 (= Ostmitteleuropa in Vergangenheit und Gegenwart, 23).
• MEZNÍK, Jaroslav: Národnostní složení předhusitské Prahy, Sborník historický 17, 1969, s. 5-30.
• MEZNÍK, Jaroslav: Němci a Češi v Kronice tak řečeného Dalimila, Časopis Matice moravské 112, 1993, s. 3-10.
• ŠIMÁK, Josef V.: České dějiny I.5. Středověká kolonisace v zemích českých, Praha 1938 (= Laichterův výbor nejlepších spisů poučných, 64).
• TOMEK, Václav V.: Dějepis města Prahy, I, 2. vyd. Praha 1892.
• TŘEŠTÍK, Dušan: Idea státu a národa, in: Přemyslovci. Budování českého státu. Eds. P.Sommer, D. Třeštík, J.
Žemlička, Praha 2009, s. 272-286.
• UHLÍŘ, Zdeněk: Národnostní proměny 13. století a český nacionalismus, Folia Historica Bohemica 12, 1988, s. 143-170.
• VANÍČEK, Vratislav: Velké dějiny zemí Koruny české, II. 1197–1250, III. 1250–1310, Praha-Litomyšl 2000-2002
(vybrané partie).
• WIHODA, Martin: Vladislav Jindřich, Brno 2007 (= Knižnice Matice moravské, 21).
• ŽEMLIČKA, Čechy v době knížecí (1034–1198), 2. vyd. Praha 2007 (= Edice Česká historie, 2).
• ŽEMLIČKA, Josef: Markomané, Němci a středověká kolonizace (K historiografii jednoho problému české medievistiky), Český časopis historický 97, 1999, s. 235-272.
• ŽEMLIČKA, Josef: Němci, německé právo a transformační změny 13. století, Archaeologia historica 28, 2003, s. 33-46.
• ŽEMLIČKA, Josef: Počátky Čech královských 1198–1253. Proměna státu a společnosti, Praha 2002 (= Edice
Česká historie, 10).
V těchto pracích nalezne hlubší zájemce další odkazy.
• Časopisy a periodika
– Archaeologia historica
– Český časopis historický
– Mediaevalia Historica Bohemica
– Studia Mediaevalia Bohemica
Literatura bude průběžně doplňována.