Anotace
Sylabus
Rozpad Československa 1989-1992
Cílem přednášky je podat systematický výklad o příčinách a průběhu rozdělení Československa v letech 1989- 1992.
Témata jednotlivých okruhů (okruhy podle potřeby mohou být probrány v rámci jedné nebo více dvouhodinových přenášek): 1. Úvod. Češi a Slováci před rokem 1989. Krátký přehled konfliktních momentů slovensko-českých vztahů v letech 1918-1968. Vznik československé federace, ústavní zákon č. 143/1968 Sb. Deformace československé federace. 2. Sametová revoluce a slovenská otázka. Rozdíl v průběhu převratu v České a Slovenské republice.
Vznik veřejnosti proti násilí (VPN) a Občanského fóra (OF). První pokusy o jednání o úpravě federace. 3. Tzv. pomlčková válka jako první slovensko-český konflikt po listopadu 1989. Polarizace slovenské společnosti a slovenské politické scény. Vznik Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a Slovenské národní strany
(SNS). První projekty samostatného Slovenska. Role slovenských emigrantů a jejich organizací. 4. První svobodné volby (červen 1990) a jejich důsledky. Česko-slovenská jednání v Trenčianských
Teplicích. Rozdíl v přístupu české a slovenské politické reprezentace k pojetí „společného státu“. Prosincová krize 1990 v česko-slovenských vztazích. Nový kompetenční zákon. 5. Slovensko-česká jednání v roce 1991. Problém tří ústav. Problém slovensko-české smlouvy. Rozpad celostátních společenských, profesních a vědeckých organizací. Budování republikových orgánů. Rozpad VPN a
OF. Vznik ODS a HZDS (Hnutí za demokratické Slovensko). „Fenomén Mečiar“. Problém mezinárodně-právní subjektivity Slovenska. Problém svrchovanosti Slovenska. 6. Postoj slovenské veřejnosti ke státoprávním otázkám. Iniciativa „Za zvrchované Slovensko“ a „Za spoločný štát“. Otázka referenda. Hnutí československého porozumění. Milovský kompromis. Odmítnutí dohody z
Milov a krach jednání. 7. Volby 5. - 6. června 1992 a jejich důsledky. Jednání představitelů ODS a HZDS v Brně. Neslučitelnost volebních programů ODS a HZDS. Jednání v Bratislavě. Politická dohoda o rozdělení ČSFR. 8. Postoj české a slovenské opozice k dohodě o rozdělení ČSFR. Vyhlášení svrchovanosti Slovenska.
Prezidentské volby. Přijetí ústavy Slovenské republiky. Neúspěšný pokus o prosazení ústavního zákona o rozdělení ČSFR. 9. Jednání mezi českou a slovenskou vládou o úpravě vztahů mezi oběma republikami po zániku ČSFR.
Dohoda o celní unii. Dohoda o měnové unii. Otázka pohybu osob a migrace. Další dohody a jejich hodnocení. 10. Dohoda o rozdělení majetku ČSFR. Prosazení ústavního zákona o zániku ČSFR ve Federálním shromáždění (25. 11. 1992). Otázka poslanců Federálního shromáždění. Ústava České republiky. 11. Mezinárodní aspekty a souvislosti zániku ČSFR. Otázka sukcese nástupnických států. Diplomatické uznání samostatné České a Slovenské republiky. 12. Závěr. Vztahy České a Slovenské republiky po zániku ČSFR a jejich vývoj.
Poznámka: počítá se s tím, že budou zváni hosté (pamětníci) česko-slovenských jednání.
Doporučená literatura:
Gál, Fedor: Dnešní krize česko-slovenských vztahů. Praha : Sociologické nakladatelství, 1992.
Kováč, Dušan: Dějiny Slovenska. Praha : NLN, 1998, s. 311-359.
Kipke, Rüdiger – Vodička, Karel (eds.): Rozloučení s Československem. Praha : Patriae, 1993.
Kováč, Michal: Pamäti. Môj príbeh občana a prezidenta. Dunajská Lužná : Milanium, 2010.
Pithart, Petr: Po Devětaosmdesátém. Praha : Academia, 2015, s. 390-426.
Rychlík, Jan: Rozdělení Československa 1989-1992. Praha : Vyšehrad, 2012.
Stein, Eric: Česko-Slovensko. Konflikt – roztržka – rozpad. Praha : Academia, 2000.
Štefanovič, Milan: Zrod slovenskej štátnosti a zánik česko-slovenskej federácie. Brratislava : Iris, 1999.
Vodička, Karel: Dělení Československa. Deset let poté. Praha : Volvox Globator, 2003.
PODMÍNKY ATESTACE.
Každý student musí přečíst minimálně tři knihy, jejichž seznam předloží před udělením zápočtu, resp. před zkouškou, pokud by byla stanovena. Je možné přečíst i knihy mimo seznam doporučené literatury, pokud mají odborný charakter a týkají se předmětu přednášky. Examinátor se přesvědčí dotazem na obsah, zda student knihy skutečně přečetl a zda jim porozuměl. Výběr knih je třeba volit pokud možno tak, aby byla alespoň zhruba pokryta celá vykládaná látka.