Syllabus
• 1) úvod, souvislosti…
• I. TEREZIÁNSKÉ SVÍTÁNÍ (1740-1770)
• 2. Osvícenství elit: Societas incognitorum eruditorum, Steplingův kruh, počátky zednářských lóží
• II. K OSVICENSTVI III: STAVU 1770-1792
• 3.-4. 70. léta:a) Učená společnost v Praze; Seibtiáni vs. Borniáni; intelektuální svět; první salony a obnova zednářských lóží;
• B) Rozvoj literárního trhu: počátky časopisecké produkce; noviny po uvolnění cenzury
• 5.-6. 80. léta: A) učenci; B) literární trh a veřejná sféra po zrušení cenzury
• 7. Leopoldinská doba: veřejné mínění kolem korunovace; ohlasy Revoluce
• III. „VOLKSAUFKLÄRUNG“, REVOLUCE a „OBROZENÍ“
• 8.-9. Devadesátá léta: A. Ohlasy a dopady revoluce; útlum veřejného života-B. Literární a kulturní život; hnutí lidové osvěty (Volksaufklärung) a počátky českých básnicýkch almanachů
• 10.-11. Nultá léta: A) Napoleon a vlastenectví; B) Vědecký a kulturní život
• 12. Kolem 1815: zlom v politickém i kulturním životě, nástup „národního hnutí“; Rukopisy, guberniální sbírka,…
• 13. Shrnutí, bilance
Annotation
Kurz vedený převážně formou přednášky volně navazuje na kurz v ZS věnovaný osvícenskému absolutismu a formování moderního státu. V LS se budeme zaměřovat především na formování „osvícenské společnosti“ a pokusíme se zasadit do této souvislosti i počátky tzv. národního obrození a zčásti je oddělit od skutečného národního hnutí nastupujícího v 19. století.
Důraz bude kladen především na rozvoj společenského, vědeckého a kulturního života
Přelomu 18. a 19. století, zvláštní pozornost bude věnována formování publikačního trhu v souvislosti s omezováním a rušením cenzury i se vznikem knižního trhu mezinárodního.
Osvícenství tak bude představeno především jako proces „informační revoluce“ postupující od vzdělaných elit v politických a kulturních centrech přes střední vrstvy až po sociální (lidové vrstvy, hnutí tzv. „Volksaufklärung“ – lidová osvěta) a geografickou (venkov, malá města) periferii.
I obrození tak bude v těchto souvislostech interpretováno především jako šířeji pojatý koncept „kulturní obnovy“ týkající se kulturně nejen českojazyčného, ale i německojazyčného obyvatelstva českých zemí, ale také sociálně jako proces duchovní i materiální emancipace prostého poddaného.