Anotace
Mezi státem a národem: politiky paměti v druhé polovině 20. stol.
LS 2021
Mgr. Miroslav Michela, Ph.D.
Politiky paměti představují důležitou součást procesu konstruování kolektivních identit. Legitimizují určitou politickou či jinou ambici nebo aktuální stav na základě vybraných příběhů o minulosti. V rámci kurzu se budeme věnovat především národním a státním slavnostem a oslavám po roce 1938 do současnosti, na které se budeme snažit nahlížet jak v historické perspektivě, tak i z pohledu tzv. paměťových studií.
Setkání budou mít charakter přednášek spojených s diskusí. Na každou hodinu je připraven studijní materiál (povinné čtení, dokumentární film, historické dokumenty), které je nutné nastudovat.
Cílem kurzu je představit nejnovější výzkumy a metodologické přístupy, ale také základní informace k problematice národních a státních oslav a k české a slovenské politice paměti. Výklad bude částečně vycházet i ze starších dějin, nicméně hlavní důraz bude kladen na období od roku 1938 po současnost. Neméně důležitým cílem je inspirovat studenty k samostatnému výzkumu těchto témat, k práci na vlastním výzkumném projektu, který ověří jejich základní historické dovednosti, jakož i pochopení přednášeného učiva. Z toho důvodu budou součástí kurzu i hodiny, na kterých se budeme věnovat studentským projektům, jejich praktickým i teoretickým kontextům.
Požadavky na atestaci 1) Docházka – všichni (online) 2) Participace na hodinách, povinná četba – všichni 3) Výzkumný projekt:
- V druhé polovině semestru si studenti připraví krátkou prezentaci vlastního projektu (max. na 10 min.)
- Témata musí být konzultována s vyučujícími a musí souviset s konkrétním tématem tohoto kurzu. Výběr je potřeba provést do konce října a prodiskutovat jej s vyučujícím.
- Jádro seminární práce musí být postaveno na primárním výzkumu a analýze pramenů.
- Musí obsahovat teoretický rámec a úvod do problematiky (v případě, že k ní existuje odborná literatura, je potřebné ji krátce nastínit a zhodnotit)
- Na známku (Zk), rozsah: minimálně 10 normostran opatřených poznámkovým aparátem + seznam použité literatury a pramenů. Na zápočet, kolokvium: příprava nebo prezentace + seznam použité literatury a pramenů.
- Termín odevzdání seminární práce: do konce července 2021.
Obsah hodin a diskutovaná témata:
- Teoretický úvod do problematiky
- Druhá republika, Protektorát a Slovenský stát – staré a nové svátky
- Kult osobností/narozeniny prezidentů
- Historické svátky (Cyril a Metoděj, Jan Hus atd.)
- Slovenské národní povstání
- Pražské povstání a konec 2. světové války
- Proměny oslav 28. října a významu VŘSR
- Vítězný únor
- Svátek práce
- 17. listopad
Podrobný plán hodin představím na první hodině a do druhé hodiny dám k dispozici studentům podrobný sylabus.
Povinné čtení:
Jan SOCHA, Proměna příběhu aneb státní svátky, významné a památné dny v letech 1946–1990. In: Historie – Otázky – Problémy, roč. 4, 2012, č. 1, s. 55-71.
Doplňkové čtení:
Hugh L. AGNEW, New states, old identities? The Czech Republic, Slovakia, and historical understandings of statehood, in: Nationalities Papers, roč. 28, 2000, č. 4, s. 619-650.
Jan ASSMANN, Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku, Praha 2001.
Zdeněk BENEŠ, Historick ý text a historická kultura, Praha 1995.
Peter BERGER-Thomas LUCKMANN, Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění, Brno 1999.
Paul CONNERTON, How Societies Remember, Cambridge 1989.
Moritz CSÁKY-Elena MANNOVÁ (eds.), Kolektívne identity v strednej Európe v období moderny, Bratislava 1999.
Radim MARADA, Paměť, trauma, generace, in: Sociální studia, roč. 4, 2007, č. 1-2, s. 79-96.
Françoise MAYEROVÁ, Češi a jejich komunismus. Paměť a politická identita, Praha 2009.
Kamil ČINÁTL, Naše české minulosti, aneb Jak vzpomínáme, Praha 2014.
Astrid ERLL-Ansgar NÜNNING (eds.), Cultural Memory Studies. An International and Interdisciplinary Handbook, Berlin 2008.
Michaela FERENCOVÁ-Jana NOSKOVÁ (eds.), Paměť města: Obraz města, veřejné komemorace a historické zlomy v 19.–21. Století, Brno 2009.
Michaela FERENCOVÁ, Spomienkové slávnosti: Ako inštitúcie ovplyvňujú identifikačné procesy? In: Slovenský národopis, roč. 51, 2005, č. 1, s. 19-36.
Jan GALANDAUER, 2. 7. 1917, Bitva u Zborova – Česká legenda, Praha 2002.
Jan GALANDAUER, Chrám bez Boha nad Prahou. Památník na Vítkově, Praha 2014.
Dagmar HÁJKOVÁ-Pavel HORÁK-Vojtěch KESSLER-Miroslav MICHELA (edd.), Sláva republice!: oficiální svátky a oslavy v meziválečném Československu, Praha 2018.
Milan HLAVAČKA, Samospráva a festivita. Tábor lidu na Řípu jako reálná a virtuální performace, in: Historik nad šachovnicí dějin. K pětasedmdesátinám Jana Galandauera, Praha 2011 s. 82-111.
Milan HLAVAČKA-Antoine MARES-Magdaléna POKORNÁ (eds.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011.
Eric HOBSBAWM–Terence RANGER (eds.), The Invention of Tradition, Cambridge 1983.
Zdeněk HOJDA-Jiří POKORNÝ, Pomníky a zapomínky, Praha 1997.
Peter KRČÁL, Vladimír NAXERA, Veřejné akce jako divadelní představení, Středoevropské politické studie 1/2011, s. 1-23.
Michal KŠIŇAN a kol., Komunisti a povstania: ritualizácia pripomínania si protifašistických povstaní v strednej Európe (1945–1960), Kraków 2012.
Jacques LE GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007.
Vladimír MACURA, Šťastný věk, Praha 2008.
Elena MANNOVÁ, Minulosť ako supermarket? Spôsoby reprezentácie a aktualizácie dejín Slovenska, Bratislava 2019.
Jeffrey K. OLICK-Vered VOMOZZKY-SEROUSSI-Daniel LEVY (eds.), The Collective Memory Reader, New York 2011.
Doubravka OLŠÁKOVÁ, K diskuzi o paměti v českém kontextu “druhého života”, in: Dějiny, teorie, kritika, roč. 1, 2004, č. 2, s. 269-280.
Jan RANDÁK, V záři rudého kalicha: politika dějin a husitská tradice v Československu 1948-1956, Praha 2015.
Petr ROUBAL, Československé spartakiády, Praha 2016.
Karel ŠIMA, Národní slavnosti šedesátých let 19. století jako performativní akty konstruování národní identity, in: Český časopis historický, roč. 104, 2006, č. 1, s. 98-99.
Jiří ŠUBRT, Antinomie sociální paměti, in: Sociológia, roč. 43, 2011, č. 2, s. 133-157.