Zimní semestr: 1.Vymezení problému. Pojem komunismus jako ideologie ? politické hnutí ? režim.
Komunismus v kontextu socialistické ideje a dělnického hnutí od 19. století do první světové války. Základní trendy socialismu a dělnického hnutí v 19. století ? marxismus a konkurenční socialistické ideje, radikalismus a revizionismus. 2.Krize socialistického hnutí za první světové války, internacionální proletářská solidarita a sociální patriotismus, protiválečné konference, říjnová revoluce a její ohlas v mezinárodním socialistickém hnutí, revoluční vlna v Evropě ? pokusy o revoluci ? Německo, Maďarsko. 3.Založení komunistické internacionály, její organizační vývoj, od organizace mezinárodního hnutí k nástroji sovětského státu, vztah mezinárodního komunistického hnutí a SSSR. 4.Kominterna a její organizace.
Dvojí pojetí, dvojí tradice ? organizace založené na tradici sociální demokracie a organizace jako nástroj centra. 5.Pojetí komunistické strany ? masová strana proletariátu nebo předvoj dělnické třídy? Politická strana nebo bojová jednotka světové revoluce? Strana vycházející ze specifických poměrů či sekce komunistické internacionály? Nároky na člena strany, stranický pracovník ? profesionální revolucionář, komunistická ideologie a doktrína jako pseudonáboženství? Komunismus v kontextu pojetí politiky v době svého vzniku 6.Vztah vývoje v SSSR a v mezinárodním komunistickém hnutí II ? bolševizace komunistických stran 7.Komunistické hnutí na politické scéně, oponenti ? protivníci ? nepřátelé ? spojenci. Teorie a praxe ?lidové fronty?; komunismus a fašismus - komunistický pohled na fašismus, definice fašismu v komunistické teorii, komunistické hnutí ve 30. letech ? antagonismus dvou krajností 8.Mezinárodní solidarita proletariátu, akce na podporu revolučního hnutí ve světě, příklad občanské války ve Španělsku ? interbrigády 9.Komunistické hnutí a sovětský stát III ? cesta ke Stalinově osobní diktatuře ? odraz v mezinárodním komunismu.
Stalinský teror a jeho ohlas v komunistickém hnutí. Zahraniční komunisté ? oběti stalinského teroru. 10.Mezinárodní komunistické hnutí a sovětský stát IV ? pakt Molotov ? Ribbentrop a jeho ohlas v kom. hnutí.
Vnitřní diskuse, postoj KI a komunistických stran k válce, konkrétní projevy v jednotlivých státech 11.Komunistické hnutí v druhé světové válce, nová změna taktiky, rozpuštění KI, podoby komunistického odboje ? Československo, Francie, Jugoslávie 12.Komunistická teorie v praxi ? vliv politické tradice, sociálního prostředí. Komunistická strana v systému parlamentní demokracie ? KSČ 13.Komunistická teorie v praxi ? komunistická strana v podmínkách ilegality ? Komunistická strana Jugoslávie
Komunistické hnutí v Evropě bylo neodmyslitelně spojeno s odkazem říjnové revoluce a existencí sovětského státu. Proto je chronologicky tento dvousemestrální kurs vymezen rokem 1917 a zánikem "světové socialistické soustavy" na počátku 90. let, přestože v řadě evropských zemích více či méně úspěšně dosud působí komunistické strany a v jiných částech světa stále existují režimy s ideologickou výbavou leninského komunismu.
V přednášce budou představeny klíčové momenty v dějinách tohoto hnutí. Pojem "hnutí" není automaticky převzat z někdejší marxisticko-leninské koncepce.
Více než na "vysokou politiku", tvořenou čelnými představiteli komunistických stran a států (ač byla označována za iniciativu mas), se bude pozornost soustředit na autentické podoby komunistického hnutí "zdola". Budeme si klást otázku, do jaké míry byla politika komunistické strany, resp. stran a celého hnutí ovlivňována či spoluutvářena požadavky a podněty nižších stranických kádrů a řadového členstva.
Pomocí komparativní metody bude ukázáno na odlišné zdroje, formy činnosti a dokonce i cíle komunistů v prostředí různých evropských zemí.