VS Komunistická hnutí v Evropě v komparativní perspektivě

Sylabus

Zimní semestr: 1.Vymezení problému. Pojem komunismus jako ideologie - politické hnutí - režim.

Komunismus v kontextu socialistické ideje a dělnického hnutí od 19. století do první světové války. Základní trendy socialismu a dělnického hnutí v 19. století - marxismus a konkurenční socialistické ideje, radikalismus a revizionismus. 2.

Krize socialistického hnutí za první světové války, internacionální proletářská solidarita a sociální patriotismus, protiválečné konference, říjnová revoluce a její ohlas v mezinárodním socialistickém hnutí, revoluční vlna v Evropě - pokusy o revoluci - Německo, Maďarsko. 3. Založení komunistické internacionály, její organizační vývoj, od organizace mezinárodního hnutí k nástroji sovětského státu, vztah mezinárodního komunistického hnutí a SSSR. 4.

Kominterna a její organizace. Dvojí pojetí, dvojí tradice - organizace založené na tradici sociální demokracie a organizace jako nástroj centra. 5.Pojetí komunistické strany - masová strana proletariátu nebo předvoj dělnické třídy? Politická strana nebo bojová jednotka světové revoluce? Strana vycházející ze specifických poměrů či sekce komunistické internacionály? Nároky na člena strany, stranický pracovník - profesionální revolucionář.

Komunistická ideologie a doktrína jako pseudonáboženství. Komunismus v kontextu pojetí politiky v době svého vzniku 6.

Vztah vývoje v SSSR a v mezinárodním komunistickém hnutí II - bolševizace komunistických stran. 7. Komunistické hnutí na politické scéně, oponenti - protivníci - nepřátelé - spojenci.

Teorie a praxe Lidové fronty; komunismus a fašismus - komunistický pohled na fašismus, definice fašismu v komunistické teorii, komunistické hnutí ve 30. letech - antagonismus dvou krajností. 8.Mezinárodní solidarita proletariátu. Akce na podporu revolučního hnutí ve světě, příklad občanské války ve Španělsku - interbrigády 9.

Komunistické hnutí a sovětský stát III - cesta ke Stalinově osobní diktatuře - odraz v mezinárodním komunismu. Stalinský teror a jeho ohlas v komunistickém hnutí.

Zahraniční komunisté - oběti stalinského teroru. 10. Mezinárodní komunistické hnutí a sovětský stát IV - pakt Molotov-Ribbentrop a jeho ohlas v kom. hnutí.

Vnitřní diskuse, postoj KI a komunistických stran k válce, konkrétní projevy v jednotlivých státech. 11. Komunistické hnutí v druhé světové válce, nová změna taktiky, rozpuštění KI, podoby komunistického odboje - Československo, Francie, Jugoslávie. 12.

Komunistická teorie v praxi I. Vliv politické tradice, sociálního prostředí.

Komunistická strana v systému parlamentní demokracie ? KSČ. 13.Komunistická teorie v praxi II. komunistická strana v podmínkách ilegality - Komunistická strana Jugoslávie

Anotace

Komunistické hnutí v Evropě bylo neodmyslitelně spojeno s odkazem říjnové revoluce a existencí sovětského státu. Proto je chronologicky tento dvousemestrální kurs vymezen rokem 1917 a zánikem "světové socialistické soustavy" na počátku 90. let, přestože v řadě evropských zemích více či méně úspěšně dosud působí komunistické strany a v jiných částech světa stále existují režimy s ideologickou výbavou leninského komunismu.

V přednášce budou představeny klíčové momenty v dějinách tohoto hnutí. Pojem "hnutí" není automaticky převzat z někdejší marxisticko-leninské koncepce.

Více než na "vysokou politiku", tvořenou čelnými představiteli komunistických stran a států (ač byla označována za iniciativu mas), se bude pozornost soustředit na autentické podoby komunistického hnutí "zdola". Budeme si klást otázku, do jaké míry byla politika komunistické strany, resp. stran a celého hnutí ovlivňována či spoluutvářena požadavky a podněty nižších stranických kádrů a řadového členstva.

Pomocí komparativní metody bude ukázáno na odlišné zdroje, formy činnosti a dokonce i cíle komunistů v prostředí různých evropských zemí.