Sylabus
1. Prameny k nejstarším ruským dějinám a úskalí jejich interpretace
2. Kdo začal v Kyjevě panovat jako první
3. Budování starého ruského státu
4. Kyjevská Rus mezi ortodoxním Východem a latinským Západem
5. Pokřtění Rusi: Vladimír I. Svatý
6. Na vrcholu moci: Jaroslav I. Moudrý
7. Vláda „triumvirů“ a počátky politické rozdrobenosti
8. Nový mocenský vzestup: Vladimír II. Monomach
9. Enviromentální, sociální a ekonomické faktory existence kyjevského státu
10. Kdy nastal konec Kyjevské Rusi a co ho způsobilo
Anotace
Podle jednoho z nejstarších ruských letopisů se roku 862 dostavil na pozvání místních velmožů do Novgorodu varjažský náčelník Rurik, aby se zde ujal vlády. Téměř současně začali vládnout slovanským Poljanům v okolí Kyjeva jeho bývalí družiníci Askold a Dir. O dvě desetiletí později zabil tyto muže Rurikův nástupce Oleg a spojil Kyjev a Novgorod pod svojí vládou. Tak byl podle letopisné tradice založen nejstarší státní útvar východních Slovanů, který si historici zvykli nazývat Kyjevskou Rusí.
Můžeme věřit poměrně strohému líčení, jež o těchto událostech napsal mnich, který se snad jmenoval Něstor, v jednom z kyjevských klášterů o několik staletí později? Co víme dnes o tom, jak probíhala geneze původního ruského státu? Byla opravdu dílem švédských varjagů, vedených Rurikem, jak tvrdili autoři normanské teorie, nebo se o ni zasloužili především východní Slované, kteří osídlili v raném středověku rozsáhlé plochy Východoevropské roviny? Do jaké míry byla tato geneze a další existence Kyjevské Rusi ovlivněna přírodními podmínkami a zdejším podnebím a také sousedstvím rozdílných civilizací (ortodoxní Byzancí, islamizovanými a později judaizujícími Chazary, pohanskými kočovníky)?
Těmito i mnoha dalšími otázkami se bude zabývat nabízená přednáška.