Anotace
Byzantským dějinám nebo výkladu byzantské společnosti není věnováno v rámci výuky dějepisu na školách nižšího stupně příliš pozornosti. Kromě toho je pohled na tuto problematiku již od středověku ovlivněn negativním postojem Západu k byzantské společnosti, který výrazně rezonoval také v odborném diskursu a vyvrcholil v 18. století v díle britského historika Edwarda Gibbon Úpadek a pád římské říše, které bylo vydáno v českém překladu ještě roku 1983 (!). Stačí si přečíst definici pojmu byzantinismus v Ottově slovníku naučném, abychom viděli, s jakým despektem byla byzantská říše a její dějiny chápány v české odborné společnosti ještě koncem 19. století.
Ještě dnes figuruje byzantská říše v obecném povědomí jako dávno zaniklý stát, který existoval kdesi na periférii Evropy, a máme o ní jen mlhavé znalosti. Přitom šlo přinejmenším v raněstředověké Evropě o nejrozsáhlejší, nejbohatší a kulturně nejvyspělejší státní celek, jehož kulturní vliv zasáhl nejen východní byzantský civilizační okruh, ale také nejrůznější sféry života latinského Západu.