Sylabus
1) Úvodní hodina, vymezení předmětu a seznámení s literaturou 2) Zformování toledského království (507–568) 3) Leovigild a Rekkared (568–601) 4) Doba spiknutí, povstání a převratů (601–642) 5) Reforma království, Chindaswinth, Rekkeswinth a Wamba (642–680) 6) Finální léta říše Vizigótů (680–711) 7) Římané a Gótové, dva národy v jednom státě 8) Asturie, nástupnický stát Vizigótů 9) Království Suebů, druhý barbarský stát v Hispánii 10) Vizigótská společnost, otázka protofeudalismu 11) Královská volba, praxe vs. skutečnost 12) Královské město Toledo, podoba měst za Vizigótů 13) Vizigótská církev a toledské koncily
Anotace
Tento předmět se zaměřuje na dějiny království Vizigótů na území Pyrenejského poloostrova v 6. a 7. století, kdy již byli vytlačeni z Galie. Tento stát je zajímavý tím, že vlivem řady politických krizí a převratů Vizigóti ustanovili první volitelnou monarchii ve středověké Evropě.
Skutečnost se však rozcházela s vlastními politickými ideály Vizigótů a stát podléhal postupnému úpadku centrální moci. Předmět se zaměří i na pozorování kontinuity římského práva a institucí v novém království v souvislosti, že středověk se ve vizigótské Hispánii konstituuje až v polovině 7. století.
Vizigótské království je vedle francké říše jedním ze dvou nejvýznamnějších nástupnických států západořímské říše, avšak kvůli zničení svého království Araby v roce 711, jsou Vizigóti často vedle svých franckých sousedů přehlíženi.