Jednotlivé tematické okruhy jsou pracovně vymezeny takto:
1. Celková charakteristika tohoto „století“ s ohledem na společenské zlomy, světové názory, vědecké procedury, antropologickou potřebu mít „vlastní“ minulost, ideologické (a mocenské) konotace zájmu o dějiny a společenské funkce historického vědomí.
2. Důraz bude položen na profilující historické texty, tj. na takové, jež byly schopny sehrávat aktivní roli jak vůči jiným textům, tak i mimotextové skutečnosti.
3. Jejich diskursivní a sémiotická kapacita bude vykládána v polaritě vědecká pravda, témata, metody, polemiky… versus míra jejich symbolické, tj. hodnotové integrace ve vztahu k různým společenským a kulturním zájmům.
4. Přihlédnuto bude též k veřejným rolím historiků mezi jejich profesním výkonem, „kariérou“ a „služebností“.
5. Výkladové segmenty (pole) budou pojaty takto: Doba předbřeznová, revoluce 1848/49,
50.,
60.,
70.,
80.,
90. léta
19. století, 1900 - 1910, 1910 - 1920 se zvláštním zřetelem k létům 1918/19, 1920 - 1930, 1930 - 1940 se zvláštním zřetelem k létům 1938/39, 1940 - 1950 se zvláštním zřetelem k létům 1945 a 1948/49.
6. Opomenuti nebudou ani tzv. „osamělí běžci“, tj. ti z vlivných vykladačů dějin, kteří vstupovali do vlivových sítí etablované historiografie jen „volně“ nebo se nacházeli mimo ně.
7. Do programu mohou být vloženy i další tematické segmenty podle přání studentů.
Přednáška bude pojata interaktivně, proto v ní nepůjde jen o vlastní výklad, nýbrž o problémové otevření tématu a následnou diskusi. Jako jisté novum se v ní objeví periodizace tohoto období podle zlomových let a jednotlivých desetiletí, v nichž se strukturovaly vědecké diskurzy i nevědecké postoje ve vztahu k minulosti.
V potaz bude bráno nejen české a německé, nýbrž i konfesijní prostředí. Přihlédnuto může být i k regionalismu. Samozřejmostí bude komparace v rámci profilujících evropských historiografií.