1. Vymezení pojmu šlechta, základna průmyslového podnikání - velkostatky
2. Šlechta v procesu protoindustrializace, první manufaktury
3. Šlechta a podnikání v oblasti důlního, hutního průmyslu a ve strojírenství
4. Šlechta v oblasti železničního podnikání
5. Šlechta a podnikatelské strategie v pivovarnictví
6. Šlechta a cukrovarnický průmysl
7. Strategie průniku nobilitovaných podnikatelských rodin mezi první společnost (Ringhoffer, Klein, Liebieg, Nádherný, Hardtmuth, Rothschild ad.) - z podnikatele šlechticem
8. Šlechta v automobilovém průmyslu
9. První československá pozemková reforma a její dopady na průmyslové podniky šlechty
V povědomí širších vrstev obyvatelstva je díky je zažité přesvědčení o jednoznačné reakční, brzdící úloze této tehdy preferované složkyfeudální společnosti v rámci přechodu k vyššímu vývojovému stadiu, které představoval kapitalismus. Situace je ovšem složitější a toto stanovisko je pod vlivem nových studií neudržitelné. V řadě evropských oblastí včetně českých zemí pozemková šlechta úsilím racionalizovat své zemědělsképodnikání již v závěrečných fázích feudalismu, budováním a financováním manufaktur, podporou důlního podnikání, výstavbou hutních provozů, vytvořila předpoklady a východiska, na nichž mohl budovat vznikající a rozvíjející se kapitalismus.
Šlechta se tak stala nesporným nositelem hospodářského progresu a připravila půdu i pro podnikatelské aktivity
širších podnikatelských vrstev.Při studiu problematiky přechodu od feudalismu ke kapitalismu je bezesporu klíčovým objasnění úloh a významu šlechty v tomto procesu. Šlechta své podnikatelské aktivity dále rozvíjela během devatenáctého století a stala se významným aktérem zejména v oblasti potravinářského průmyslu
(cukrovarnictví, pivovarnictví) a železničního podnikání. Spolu s první československou pozemkovou reformou dochází zejména v důsledku redukce pozemkového majetku šlechty k značnému omezení jejich podnikatelských aktivit, přesto i v tomto období můžeme vysledovat několik podnikatelských nových aktivit.