Sylabus
1. Předmět studia lingvistiky: pojem řečové situace a hlediska.
2. Pojem znaku, proces sémiózy a znakové soustavy.
3. Typy znaků, tzv. arbitrárnost jazykového znaku; dimenze sémiózy.
4. Foném jako figura.
5. Distinktivní rys; foném jako svazek distinktivních rysů; teorie opozic; segmentální vs. suprasegmentální jednotky.
6. Morfém vs. (alo)morf; typy alomorfů.
7. Typy morfémů ve slově, gramatické vs. lexikální morfémy; morfémy podle typy významů. Derivace vs. inflexe.
8. Morfologická typologie jazyků slovo.
9. Věta vs. výpověď; věta jako konstrukce: závislostní analýza věty.
10. Analýza na bezprostřední složky; způsoby vyjadřování vztahů slov ve větě.
11. Závislostní syntax a syntax bezprostředních složek uvnitř slova.
12. Za hranicemi strukturní lingvistiky: teorie řečových aktů.
13. Langue vs. parole // kompetence vs. performance. Syntagmatické vs. paradigmatické vztahy. Synchronie vs. diachronie.
Anotace
Přednáška je teoretickým, metodologickým úvodem do studia jazyků a je základním předpokladem pro další teoretické studium konkrétního jazyka. Poskytne studentům základní nocionální rámec, v nichž se pohybují současné běžné lingvistické úvahy, včetně popisů konkrétního jazyka (gramatiky, slovníky) a základní vhled do struktury přirozených jazyků.
Vychází z obecných semiotických rámců. Nedílnou součástí výuky jsou reference k dějinám moderní lingvistiky.