Sylabus
Přednáška pojednává obecné teoretické otázky větné skladby a textu, respektive charakteristické rysy maďarské věty a textu. Seznamuje s pojetími různých jazykových škol se zvláštním přihlédnutím k rozdílu mezi maďarštinou a češtinou.
Z obecných teoretických otázek probírá: charakteristiku jazykových úrovní pod větou, rozdíl mezi nižšími úrovněmi a větou, problémy definice věty, problematiku dvojí podoby věty (její projev jakožto jazykové a mluvní jednotky). Hlavní charakteristiky věty jakožto jednotky maďarského jazyka: predikativum, vztahy číselné a časové, vyjádření aspektuality, modality, logické kvality. Charakteristické rysy věty vystupující jako mluvní jednotka, její významové vrstvy, funkcionálně sémantické kategorie: mluvní akt, lokuci, illokuci, fatické elementy a praesuppozice (předběžné předpoklady).
Detailně zpracovává charakteristické rysy, systém a typy syntagmatů maďarského jazyka (slovní druh základního slova, vazba mezi syntagmaty, jejich vzájemný gramatický vztah).
Uvádí struktury maďarských vět, jejich kategorizaci vycházející z odchylek. Podobně probírá slovní druhy, podobu, charakteristické rysy a typy jednoduché věty, respektive syntagmatických komponentů (podmět, přísudek, předmět, příslovečné určení, přívlastek, přístavek).
Zabývá se formami na pomezí vět jednoduchých a souvětí. Uvádí hlavní typy souvětí (podřadnost a souřadnost) a jejich subtypy.
Zkoumá aktuální větné členění, konstrukci hlavní část - predikátum, věty obsahující jádro výpovědi, udání kvantity, negaci.
Vedle základních teoretických otázek textu pojednává jeho systém souvislostí: lineární a globální kohezi, možné maďarské gramatické a sémantické spojovací elementy.
Na semináři, který se pojí k přednášce ze syntaxe, se posluchači na příkladech vybraných z maďarských textů přesvědčují o aktuálních projevech probíraných kategorií. Své teoretické znalosti si ověřují na praktických příkladech. Rozborem maďarských vět poznávají charakteristické rysy konstrukce těchto vět a pravidla tvoření věty v maďarštině.
Anotace
Přednáška pojednává obecné teoretické otázky větné skladby a textu, respektive charakteristické rysy maďarské věty a textu. Seznamuje s pojetími různých jazykových škol se zvláštním přihlédnutím k rozdílu mezi maďarštinou a češtinou.